Elektřinu jsme vám zdražili schválně. A zdražíme ještě víc
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
O důvodech současného rekordního zdražování, jaké vyspělý svět nezažil desítky let, vedou ekonomové a politici divoké polemiky. Jak velký podíl na něm má covid a dva roky lockdownů, které rozložily světový obchod, a jak se na něm podílí rekordní zadlužování, které přinejmenším v Evropě a částečně i v Americe jede od roku 2008? Jak velký vliv má zelená revoluce a tažení za bezuhlíkovou ekonomiku v Evropě známé jako Green New Deal? A jak velkou roli hraje Putinova agrese na Ukrajině?
Podíly všech ingrediencí jsou v různých zemí různé. Proto je také tak odlišné i zdražování. Ve Švýcarsku stoupají ceny o 2,9 procenta, ve Francii o 5,2, v Německu o 7,8 a u nás o 14,2 procenta.
Co ale víme s jistotou, je, že všude zdražuje elektřina. Její cena začala stoupat dlouhé měsíce předtím, než vjely 24. února ruské tanky na Ukrajinu. Dá se dokonce spekulovat, že právě prudce zdražující elektřina byla jedním z důvodů, proč ty tanky vyjely právě v únoru.
A protože i evropští politici museli uznat, že z něčeho se elektřina do chvíle technologického objevu skladování bude muset vyrábět, byl mezi čisté zdroje vedle bezemisního jádra zařazen i emisní plyn. Jeho cena jako téměř jediné alternativy, která se dá na rozdíl od jádra postavit velmi rychle, začala růst. Rozhodnutí o čistém plynu padlo v lednu. V únoru vyslal Putin tanky na Ukrajinu. Dodávky plynu jsou v neustálém ohrožení. A tak cena letí vzhůru.
Je nepopiratelné, že drahá elektřina je výsledkem politického rozhodnutí. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku. Nikdo z politiků to ale otevřeně nepřizná. Říct, že zdražení účtů za energie bylo cílem, je politická sebevražda.
Guvernérka Evropské centrální banky Christine Lagardeová není politička, ale nezávislá centrální bankéřka. Ve středu lidem natvrdo vzkázala, ať nevyhlížejí konec zdražování. Že bude kvůli tažení za bezuhlíkovou ekonomiku pokračovat. „Transformace světa k zelené energetice bude ve střednědobém výhledu nadále zvedat ceny a přispívat k inflaci,“ prohlásila Lagardeová na konferenci Bank for International Setlements. „Ta inflace bude vyvolaná dekarbonizací a zelenou transformací.“ Zároveň upozornila, že svět potřebuje v dekarbonizaci ještě ambicióznější cíle, které budou dál zvedat ceny nejen energií, ale i surovin.
Pak dodala, že Evropská centrální banka by měla využít „svoji kapacitu půjček“, aby tím k bezuhlíkové transformaci motivovala. „Vím, že to není součástí našeho mandátu. Vím, že to není náš primární cíl. Ale to víte: když to nezkusíme, nemůžeme uspět. Můžete se mnou počítat,“ prohlásila guvernérka.
V tom výroku je hned několik zásadních sdělení. Zdražování v Evropě není krátkou epizodou. Bude dlouhodobé. Politicky živené cestou k bezuhlíkové ekonomice. Evropská centrální banka nebude krotit inflaci, naopak bude do ekonomiky nalévat další půjčky. Ty nemůžou skončit jinak než ještě vyšší inflací. A v klidu bude dělat klimatickou politiku, ke které vůbec nemá mandát. Prostě to zkusí. Politická inflace. Porušení mandátu. Rezignace na stabilitu cen. To nemůže skončit jinak než tím, že se z eura stane inflační měna.
Jako jediná rozumná strategie proti inflaci při životě v Evropě se jeví přechod na americký dolar, který vůči euru stále sílí. A založení konzultační firmy na zelené poradenství a administraci zelených půjček. To bude zlatý důl.