Povinnost pravidelného testování v práci sice s počátkem letních prázdnin skončila, zaměstnavatelé však mohou – alespoň podle vyjádření jihomoravské hygieny – nařídit testy nebo i očkování z vlastního rozhodnutí. To se stalo na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který kvůli dvěma nakaženým na pracovišti nařídil počátkem září povinné testy pro zaměstnance. PCR test musejí absolvovat pro jistotu i očkovaní, kteří byli v kontaktu s covid pozitivním kolegou. Pravomoc k tomu dává opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého je nutné vytvořit bezpečné pracovní prostředí. Právníci však upozorňují, že opatření musí úřad nebo firma důsledně zdůvodnit.

Zaměstnanci antimonopolního úřadu jsou od 6. září povinni předkládat negativní testy na covid. Předseda úřadu Petr Mlsna řekl, že k opatření požadovat potvrzení bezinfekčnosti zaměstnanců přistoupil poté, co se na úřadě objevil pozitivní případ nákazy.

„Kontaktovali jsme hygienu na základě toho, že se zde objevily případy nákazy. A to vyplývá i z doporučení ministerstva zdravotnictví, které souvisí s ustanovením zákoníku práce, kde se říká, že je povinností zaměstnavatele předcházet škodám na zdraví zaměstnanců a zavádět opatření na ochranu bezpečnosti zdraví při práci tím, že bude předcházet případným rizikům. A jedním z těchto opatření je právě i testování zaměstnanců na přítomnost viru,“ sdělil deníku Echo24 Mlsna.

„Vyhodnotili jsme, že je potřebné požadovat testy. Využili jsme navíc toho, že jsou v současnosti PCR testy dvakrát měsíčně hrazeny ze zdravotního pojištění, takže náklady neneseme my ani zaměstnanci. Navíc zaměstnanec má čas, kdy test absolvuje, započítán do pracovní doby,“ uvedl Mlsna. „Když testování někdo odmítne, měl by zaměstnavateli sdělit, proč to odmítl,“ řekl Mlsna.

To, že by ale mohl zaměstnanec prokázání bezinfekčnosti odmítnout a měl by právo do práce nedocházet a pobírat plný plat, podle Mlsny v žádném případě není možné. „Pokud by to někdo odmítal, tak je asi vhodné zeptat se ho na důvody, zda jsou etického nebo zdravotního nebo třeba jiného charakteru. Případně je pak nutné nastavit opatření na straně zaměstnavatele, které budou tyto objektivní důvody zohledňovat,“ uvedl Mlsna.

Podle Mlsny se úřad nesetkal s odporem na straně zaměstnanců a ani podle něj nehrozí, že by si to někdo mohl vykládat jako nátlak k tomu nechat se očkovat. „Úřad je poměrně proočkovaný. Žádné odpůrce tady neřešíme, jestli se nechají naočkovat, to je na každém zvlášť. ÚOHS není tak velký, aby zde fungovala zastupitelnost. V jednom případě budou dokonce muset očkovaní absolvovat do tří dnů PCR test,“ řekl Mlsna.

Podle Mlsny bude opatření jen dočasné, pokud se dál nákaza nebude šířit. „Zmapuje se rozsah, jestli je to opravdu individuální věc, a pak se tomu opatření přizpůsobí,“ vyjádřil se Mlsna.

„Pokud si dá firma do vlastních nařízeních povinnost testování nebo očkování, má na to právo“

Že testování závisí na vnitřním předpisu instituce, potvrzuje i hygiena. „To souvisí navíc s opatřeními, které vydává samo ministerstvo, ne hygiena. Každá firma si ho může doplnit svými požadavky, na kterých trvá. My pak pouze vydáváme vyjádření, zda to lze nebo nelze, ale nic nenařizujeme. Pokud si dá firma do vlastních nařízeních povinnost testování nebo očkování, má na to právo,“ sdělila deníku Echo24 Jana Kostková z protiepidemického oddělení jihomoravské hygieny.

To, že od prvního července není testování zaměstnanců povinné, zde tedy podle ní nehraje roli. „Pokud si to zaměstnavatel vloží do dodatku smlouvy, tak je to jejich vnitřní záležitost. Pokud se tedy zaměstnanci rozhodnou opatření nepodrobit, nemají právo na to, aby čerpali plat,“ řekla Kostková.

Zároveň ale platí, že se každá situace řeší individuálně. „Záleží na tom, jak ta instituce vypadá, třeba jestli tam mají kanceláře, kde sedí dva lidi, nebo je to open space, kde těch lidí je padesát. Podle nařízení ministerstva si v souladu s hygienou může zaměstnavatel zvolit vlastní postup,“ uvádí hygiena.

Právníci pak upozorňují na to, že pravomoc vydávat opatření, jako je povinné testování, má jen resort zdravotnictví nebo hygienická stanice. Zaměstnavatel sám se tedy nemůže bezdůvodně rozhodnout požadovat povinné testování nebo například i očkování zaměstnanců.

„Po zaměstnancích lze požadovat prokazování bezinfekčnosti tam, kde to nařizuje opatření vydané dle pandemického zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví. Pravomoc vydávat taková opatření má ministerstvo či krajská hygienická stanice. Sám úřad však takovou zákonnou pravomocí nedisponuje, a nemůže si ji přisvojit, ani kdyby následně dával takto vydaná opatření hygieně na vědomí,“ řekl deníku Echo24 odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál.

„Úřad dále může činit opatření jako zaměstnavatel podle zákoníku práce vůči svým zaměstnancům v rámci ochrany zdraví osob na pracovišti. Musel by však zdůvodnit, proč je nezbytné, aby nad rámec platných opatření ministerstva nařizoval nějaké dodatečné prokazování bezinfekčnosti. Toto může být důvodné u pracovišť typu specializovaných nemocnic, například onkologických klinik. V případě typického úřadu však taková situace patrně nastávat nebude,“ dodal Dostál.

Pokud by se zaměstnavatel rozhodl přistoupit k opatřením bezdůvodně, mají zaměstnanci právo ho odmítnout. „Vzhledem k tomu, že ke 30. červnu skončila povinnost testování zaměstnanců, tak k tomu nyní nemohou být nuceni. Je možné, aby tuto povinnost nařídila hygiena, kvůli nějakému ohnisku nákazy například. Možnost také, je že by to zaměstnavatel nebo úřad zkonzultoval s hygienou, a ta jim řekla, že je to na nich. V tom případě ale platí, že zaměstnanci to mohou odmítnout, protože ta povinnost testování již skončila,“ vyjádřil se pro deník Echo24 odborník na pracovní právo Jiří Gorčík z advokátní kanceláře DELTA.

„V případě, že to zaměstnavatel nařídí a zaměstnanec to odmítne, může mu být řečeno, ať tedy zůstane doma, ale v takovém případě je to překážka na straně zaměstnavatele a zaměstnanci běží průměrný výdělek. Nemůže mu říct: Ty jsi to zaměstnanče odmítl, takže zůstaneš doma a nic nedostaneš. Může ale samozřejmě říct, že má obavu o další zaměstnance, a poskytne mu tedy plnou náhradu, aby zůstal doma,“ tvrdí Gorčík.