Minulý pátek justiční výbor Sněmovny reprezentantů USA schválil články obžaloby (Articles of Impeachment) proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Následné události se sice dějí až po uzávěrce tohoto čísla, ale je zřejmé, co se stane. Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty bude hlasovat pro impeachment. Následně proběhne soud s prezidentem, Senát bude sloužit jako porota. Vzhledem k tomu, že k odvolání hlavy státu je potřeba dvoutřetinová majorita senátorů, avšak demokraté nedisponují ani prostou většinou, šance na odstranění Trumpa z Bílého domu je nulová. Zajímavější je tedy otázka, jaký vliv bude mít impeachment dlouhodobě.

Impeachment a odstranění prezidenta je mimořádná událost. Takový pokus nastává v americké historii teprve počtvrté. Naposled k tomu došlo na přelomu let 1998 a 1999, kdy prezident Bill Clinton byl nakonec osvobozen senátory. Tento poslední pokus na sebe přirozeně strhává největší pozornost, jelikož jako nejčerstvější zkušenost je to jediná použitelná analogie k dnešnímu dění.

Je celkem nepochybné, že Trump se opravdu dopustil toho, z čeho ho demokraté viní, tedy zneužití státní moci ve svůj osobní prospěch. Trump v červenci zastavil vojenskou pomoc Ukrajině a za její opětovné spuštění požadoval vyšetření tamního působení syna bývalého viceprezidenta Joea Bidena. Hunter Biden mezi lety 2014 a 2019 seděl ve správní radě ukrajinské plynárenské společnosti Burisma, která je zapletená do několika korupčních skandálů. Hunter za své angažmá v Burismě dostával 50 tisíc dolarů měsíčně a místo nejspíš dostal jen díky tomu, že byl synem viceprezidenta. Trumpova administrativa naznačovala ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, že ani nepotřebuje opravdové vyšetřování, stačí, když zahájení policejního vyšetřování bude veřejně oznámeno. Trump jednoduše chtěl, aby ulpěla špína na Bidenovi starším, jenž je nyní jeho nejnebezpečnějším vyzývatelem.

Tento fakt byl jasný od úplného začátku vypuknutí skandálu v polovině září. Následné vyšetřování Kongresu se soustředilo na podružné otázky, jako kdo s kým telefonoval, zda používal šifrované prostředky a podobně. Možná demokratům spíš uškodilo, neboť celou kauzu zdánlivě zkomplikovalo.

Přestože je nepochybné, že Trump zaklekl na Zelenského, je otázka, zda by za to měl být odstraněn. Americká ústava jasně definuje, že prezident může být objektem impeachmentu za „zradu, úplatkářství a velké zločiny a přestupky“. Velké zločiny a přestupky, v originále high crimes and misdemeanors, je starý termín z anglosaského práva, který nemá jasnou definici. Co je velký zločin a přestupek, tak rozhoduje Kongres, což činí z impeachmentu vysoce politickou záležitost.

Senátoři se musejí ptát, jestli je spáchaný zločin natolik závažný, aby zvrátil svobodně a férově vyhrané volby. U Clintona bylo jasné, že se dopustil křivé přísahy, když lhal o svém vztahu s Monikou Lewinskou. Senát ale dospěl k závěru, že zatloukání románku se stážistkou nemůže převážit nad volbami.

I nyní republikáni tvrdí, že Trumpův prohřešek není tak závažný, aby zvrátil výsledek voleb. Tím spíš, že další hlasování se koná za 11 měsíců. Také poukazují na podobné skandály z minulosti, které k impeachmentu nevedly. Soud s prezidentem, momentálně plánovaný na leden, téměř jistě selže.

Demokraté se musejí zamyslet, co to pro ně znamená. Vypuštění kauzy Burisma může nenávratně poškodit Bidena. Pokud Trump přežije a bude znovuzvolen, ve druhém období se bude cítit neporazitelný. Těžko se demokraté odhodlají k druhému impeachmentu, pokud zpackají první, těžce zpolitizovaný. Někteří demokraté hledali záminku k impeachmentu od chvíle, kdy byl Trump zvolen. Jeden z důvodů, proč je celý proces tak uspěchaný, je ten, že řada senátorů se potřebuje účastnit prezidentských primárek, nemá proto čas sedět v porotě. Na voliče to potom nepůsobí jako zásadní otázka, které je podřízeno úplně vše. Celá anabáze se může demokratům pekelně vymstít. Předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová je si toho velmi dobře vědoma. Proto se snažila choutky svých spolustraníků na impeachment brzdit. Nenávist k Trumpovi však převážila nad politickým pragmatismem.