TESTOVÁNÍ VE FIRMÁCH

Povinně testovat se budou další statisíce lidí, část nakažených bude dál propadávat

TESTOVÁNÍ VE FIRMÁCH
Povinně testovat se budou další statisíce lidí, část nakažených bude dál propadávat

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda zatím nerozhodla o nařízení povinného testování ve firmách dvakrát týdně, jak doporučují někteří odborníci či studie. To by přitom pomohlo zvýšit záchytnost nakažených. Ta se i u menších firem ukázala jen kolem procenta. Častější testování by však mohlo firmám zároveň přinést i značné potíže, například kvůli nedostatečné kapacitě na konfirmaci testy PCR, které tak drží i falešně pozitivní v karanténě. Podle bývalého národního koordinátora testování Mariána Hajdúcha je nakažených ve firmách až trojnásobně víc.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nejsou pochyby o malém záchytu viru na pracovištích na místě. „Odpovídá to i tomu záchytu, který probíhá v běžné populaci, na veřejných testovacích místech,“ řekl na tiskové konferenci Blatný s tím, že ze studií vyplývá, že dvě procenta osob v populaci nesou až devadesát procent nálože viru, který dále roznáší. Podle Havlíčka se ve firmách testuje denně zhruba 200 až 300 tisíc zaměstnanců, z nichž tak každý den testy identifikují dva až tři tisíce pozitivních, pozitivita se pohybuje mezi 0,7 a 1,5 procenta. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy to bylo 0,75 procenta, v případě menších podniků 1,24.

Testování se nyní bude vztahovat i na více než 600 tisíc pracovníků firem, které mají od deseti do 49 zaměstnanců. Celkově se zatím povinnost týkala asi tří milionů pracovníků. Přidat by se brzy měly také úřady s méně než 50 zaměstnanci. O schopnosti zachytit bezpříznakové pozitivní případy pomocí antigenních testů však panují pochybnosti. Například podle studie z pražského Motola byla záchytnost antigenních testů u bezpříznakových jedinců nižší než 50 %. Podle odborníků je tak třeba testovat častěji než jednou za týden, jak firmám nyní ukládá povinnost, s postupem času se totiž záchytnost zvyšuje s tím, jak v těle roste nálož viru.

Firmy se však do častějšího testování zatím spíše nehrnou. „Teď je především potřeba vyhodnotit první vlnu testování a doladit vše potřebné, aby bylo možné v nastaveném režimu povinného plošného testování dlouhodobě a udržitelně pokračovat,“ uvedl pro deník Echo24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Svaz o tom chce jednat, momentálně však považuje za zbytečné ukládat podnikům další povinnosti.

Bývalý národní koordinátor testování a ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UPOL Marián Hajdúch na twitteru uvedl, že pokud by firmy využívaly k testování metody PCR, našly by dvakrát až třikrát tolik nakažených. Hajdúch kritizoval například i výběr čínských Lepu testů pro testování na školách poté, co se v Rakousku ukázalo, že zdaleka největší nárůst v počtu nakažených pozorují právě mezi školáky a v generaci jejich rodičů. Povolení dovážet na trh čínské Lepu testy dostala od ministerstva zdravotnictví řada distributorů.

Problémem při častějším testování by však mohly být naopak i testy PCR. Těmi se totiž musí všichni pozitivně testovaní zaměstnanci konfirmovat, což dále vytěžuje kapacity testovacích center. Výsledky testů tak už nyní na týden ochromily například výrobu ve sklárně společnosti Novosad a syn v Harrachově na Jablonecku. Antigenní testy tam před více než týdnem odhalily deset nakažených, v izolaci a karanténě tak skončilo 30 lidí.

Následné PCR testy nakonec nákazu u nikoho nepotvrdily, poslední z testovaných se ale do práce vrátili až ve čtvrtek, řekl majitel firmy František Novosad. Problémem podle něj bylo právě několikadenní čekání na volný termín na PCR test, bez kterého nemohli zaměstnanci zpět do práce. „Pokud by se mělo testovat dvakrát týdně, jak to navrhuje vláda, tak to můžeme rovnou zavřít,“ poznamenal majitel sklárny.

Další problém s kapacitou testovacích center by pak v případě větší frekvence testování mohli zejména v menších městech opět způsobit zaměstnavatelé, kteří posílají své zaměstnance na odběrová místa pro veřejnost. Ta jsou už dnes v menších městech zaplněná několik dní dopředu a volné termíny nabízejí až na příští týden. Vláda po původním doporučení odběrová místa využívat začala na firmy apelovat, ať volí jiné formy testování, zaměstnanci totiž na řadě míst republiky termíny zaplnili na několik týdnů dopředu.

Na dodržování povinnosti testovat mají dohlížet krajské hygienické stanice. Například ve Středočeském kraji si zatím podle mluvčí Dany Šalamunové vedou větší firmy dobře. „KHS Středočeského kraje v této chvíli provádí šetření, zda a jakým způsobem mají firmy testování zajištěno a situaci s nimi konzultujeme a snažíme se jim pomoci. Zjišťujeme, že většina větších firem má mechanismy testování již dobře nastaveny a vychytávají pouze drobnější nedostatky,“ uvedla pro Echo24 mluvčí středočeské hygieny.

Z průzkumu Životě během pandemie vyplynulo, že se každý sedmý zaměstnanec setkal s tím, že jej zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování. Jednalo se například o to, že nabádal zaměstnance, aby své kontakty nehlásil hygieně, říkal nemocným, ať zůstanou doma, ale nejdou na testy. Někteří zaměstnavatelé dokonce chtěli po svých pracovnících, aby šli do práce, i když byli v kontaktu s nakaženým nebo mají lehké symptomy nemoci. Právě v průmyslu se ukázal větší problém s obcházením oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén, ale zase firmy testovaly už před zavedením povinnosti.

16. března 2021