Litva Rusku neustoupí a bude nadále blokovat přepravu sankcionovaného zboží přes své území do ruské Kaliningradské oblasti, prohlásil v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po sobotním setkání s Vladimirem Putinem řekl, že izolace této exklávy se podobá vyhlášení války. Litva přitom má 10. července rozšířit sankce na další zboží. Mezitím v Rusku sílí už tak silné protilitevské hlasy, které například zpochybňují litevskou státnost.

Prezident Nausėda řekl, že Litva je připravena na možná odvetná opatření, která mají být tvrdá a podle slov mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové „ne diplomatická, ale praktická“. Dodal, že nepočítá se scénářem, v němž by Rusko podniklo vojenské kroky, vzhledem k tomu, že Litva je členským státem NATO. Útok na pomezí mezi Litvou a Polskem, o kterém se často mluví, by přitom nemusel znamenat automatickou aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, po které by došlo k zásahu NATO. Více jsme o tom psali zde.

#Lithuanian President @GitanasNauseda said that #Lithuania will not make concessions to #Russia in blocking the transit of sanctioned goods to the #Kaliningrad region.

📰Delfi pic.twitter.com/SXBJAE9NmP

— NEXTA (@nexta_tv) June 26, 2022

Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová prohlásila, že Moskva o sankcích na některé zboží věděla a připravovala se na ně. „Sankce jsou uvaleny na Rusko, nikoli na Litevskou republiku, jak by se někdy mohlo zdát z výhružné rétoriky, a Rusko o sankcích, které na něj budou uvaleny, jistě ví a od března se na ně také připravuje,“ uvedla.

Znát je to například z toho, o kolik klesl po zavedení evropských sankcí dovoz sankcionovaného zboží do Kaliningradu. Šimonytėová také upozornila, že 10. července vstoupí v platnost stejný zákaz pro cement, alkohol a další výrobky, 10. srpna pro uhlí a další pevná fosilní paliva a od 5. prosince také pro ruskou ropu.

Gubernátor Kaliningradské oblasti Anton Alikhanov uvedl, že opatření Litvy zasáhla 40 až 50 procent veškerého zboží dodávaného do ruské exklávy v Baltském moři, včetně stavebních materiálů a kovů.

Rogozin zpochybnil zákonnost hranic Litvy

V Rusku se litevské dodržování platných opatření setkalo s až hysterickým hněvem. Generální ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin například v rozhovoru se státní televizí zpochybnil zákonnost hranic Litvy, uvedl slovenský server Postoj. Podle Rogozina je umožnění železniční přepravy zboží přes Litvu bez omezení podmínkou pro to, aby Moskva uznala hranice Litvy, bývalé sovětské republiky. „Litva tím v podstatě zpochybnila své vlastní hranice,“ prohlásil Rogozin. Dodal, že se tímto krokem „střelila nejen do nohy, ale i do hlavy“.

„Stále častěji se objevují informace o (litevském) plánu pozastavit tranzit z Ruska přes Bělorusko do Kaliningradu a izolovat Kaliningrad. No, poslouchejte, to se podobá vyhlášení války! Něco takového je v současných podmínkách nepřijatelné,“ uvedl zase Lukašenko na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území. Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do této exklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankčních opatření proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu z 24. února.

V oblasti kotví početná ruská baltská flotila a využívá ji také ruská armáda. Zřejmě jsou tu také umístěné rakety Iskander, schopné nést i jaderné hlavice. V ohrožení by tak byla část Polska, Německa, Švédska a celé Pobaltí.