Na učebních oborech by neměla být státní maturita, shodli se předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Josef Kubát a předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Podle nich není možné srovnávat žáky ve školách s tak odlišným zaměřením, jako jsou gymnázia a učiliště, a učňové by měli mít možnost získat především výuční list a složit odbornou maturitu.

Dvořák upozornil na to, že zejména maturita z matematiky je pro učně velmi náročná a neměla by být povinná. Uvítal by, kdyby se na učilištích zrušila státní maturita v současné podobě, protože učňové mají ve výuce hlavně řadu praktických a odborných předmětů. Připomněl, že sdružení už dříve usilovalo o zavedení dvouúrovňové maturity – tedy odlišné maturity pro různé typy škol. Proti ní byli ale zejména zástupci gymnázií.

Podle Kubáta by na učilištích měla být místo maturity mistrovská zkouška. Zdůraznil, že právě učební obory podstatně zvyšují neúspěšnost maturantů u zkoušky z matematiky. Letos z ní propadlo celkem 22,3 procenta maturantů, ačkoli zatím není povinná. Zatímco neúspěšných gymnazistů bylo podle Kubáta kolem tří procent, na nástavbách a některých učilištích matematiku nezvládlo více než 50 procent maturantů.

Debatu o úpravách státních maturit nevyloučil po zveřejnění letošních výsledků zkoušek ani ministr v demisi Robert Plaga (ANO). Také ředitel Cermatu Jiří Zíka tento týden řekl, že by řemeslníci nemuseli mít státní maturitu, která je vstupenkou na vysokou školu.

Podle Kubáta má řada učňů podobné potíže s cizím jazykem i s matematikou. Tyto předměty nemohou zvládat na takové úrovni jako například studenti gymnázií nebo odborných technických či ekonomických středních škol, protože se jim učiliště v rozvrhu tolik nevěnují. Odsunutí nebo zrušení povinné maturity z matematiky podle něj ale nic nevyřeší. Podobně jako Dvořák by i on by byl pro zavedení dvou úrovní maturity – náročnější pro gymnázia a klasické průmyslovky a jednodušší pro ostatní.

„Z vlastní zkušenosti vím, že minimální počet učňů absolvuje vysokou školu,“ řekl Dvořák. Většina z nich podle něj pro toto studium dnes ani nemá předpoklady. Zájem o učební obory je totiž v současnosti nízký, a úroveň učňů tak ve srovnání s minulostí klesla.

Problém je podle Dvořáka také v tom, že se příliš žáků dostává na výběrové školy, které by měly být jen pro nadané žáky. Myslí si, že by stát měl omezit počet dětí odcházejících na víceletá gymnázia, o které je při přijímacích zkouškách největší zájem. Pomoct by podle něj mohly třeba i srovnávací zkoušky na základních školách, které by zároveň mohly posloužit jako přijímací zkoušky na střední školy. Zlepšit by se měla i příprava učitelů na pedagogických fakultách a jejich kvalita, doplnil ho Kubát.

Na učilištích by také podle Dvořáka mělo přibýt oborů, na kterých mohou žáci ještě před maturitou získat výuční list. Pokud se jim pak maturita nepodaří, nezůstanou zcela bez kvalifikace. Nyní tuto možnost nabízí třeba obory mechanik strojů a zařízení či kosmetické služby.