Nebezpečný zásah do ústavních práv přinese novela krizového zákona, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra v čele s Janem Hamáčkem (ANO). Návrh prolezl připomínkovým řízením a nyní leží v Poslanecké sněmovně, kde se může kdykoliv projednat. Hamáčkova změna by v současném nezměněném stavu přinesla, že by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, ztížil podnikatelům žádat o náhradu škody či zpřesnil, za jakých podmínek omezit lidem volné nakládání s jejich penězi.

Novela zásadním způsobem reaguje na současnou koronavirovou krizi a chce dát vládě větší pravomoci, jak rozhodovat bez vlivu Poslanecké sněmovny. To jasně vyplývá už z návrhu, aby vládnoucí kabinet mohl vyhlásit stav nebezpečí, který je předstupněm stavu nouze. Přitom stav nebezpečí by měl shodné ústavní omezení jako při nouzovém stavu. Omezilo by se tak například právo na nedotknutelnost obydlí, vlastnické právo či svoboda pohybu, shromažďování a podnikání.

V současné době může stav nebezpečí vyhlásit pouze hejtman v konkrétním kraji. Hamáčkův návrh by pak tento stav rozšířil i na působnost vlády. „To nám mnohem lépe umožní reagovat na situaci, kdy ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo bezpečnosti nedosahuje značného rozsahu, a není tak nutné vyhlásit stav nouze,“ uvedl sociálnědemokratický ministr vnitra. Tento stav by se vztahoval na epidemie, příchod suchého období či při kybernetickém útoku.

Další omezení pak přináší novela zákona s tím, že by stát neposkytoval informace o přípravě řešení krizových situací. Informoval o tom dříve server iRozhlas.cz, podle kterého by instituce mohly odmítnout žádosti o informace užívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení. Vláda by tak na otázky občanů mohla odpovídat například až po krizi nebo s mnohaměsíčním až mnohaletým zpožděním.

Zásadní změnu ale přináší i pro podnikatele a občany, kterým vláda svým zásahem způsobí škodu. Podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče tím chce vláda ze sebe sejmout povinnost hradit škody, které vyplývají v současné době z krizového zákona. „Komora nevylučuje, že některá ustanovení zamýšlené novely mohou mít své opodstatnění, takže zatím neodmítá novelu jako celek. Nicméně zejména ustanovení, která by měla pro podnikatele znamenat výrazné okleštění jejich možností získat náhradu škody v případě přijetí krizových opatření, bude zásadně odmítat,“ řekl pro Echo24 Minčič.

„I když Hospodářská komora není oficiálním připomínkovým místem k novele krizového zákona, proces pozorně sleduje, protože na rozdíl od ministerstva vnitra, které je jejím autorem, má za to, že tento zákon může do života podnikatelů zasahovat velmi výrazně,“ řekl dále Minčič.

Zpřesnění se má také týkat toho, jak mohou občané nakládat se svými finančními prostředky. Hamáčkova změna totiž ustanovuje, že „vláda za nouzového stavu může zakázat provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami či ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí“.

Podle ústavního právníka Jana Kysely se ale nejedná o velký zásah, protože podobné ustanovení již v současném krizovém zákoně je. „Jde pouze o drobnější textové úpravy. Pokud nebyla protiústavní dosud, nebude zřejmě protiústavní ani nadále. Důvodem je po mém soudu ochrana měny a domácí ekonomiky, bránit vyvádění majetkových hodnot do zahraničí. Jelikož jde o oprávněni vázané jen na trvání nouzového stavu, neměly by být dopady na fyzické a právnické osoby nepřiměřené,“ řekl pro Echo24 Jan Kysela.

Podle ředitele Liberálního institutu Martina Pánka se ale pouze ukazuje, že při každé krizi se zhoršují státní zásahy do oblastí, které byly dříve nedotknutelné. „Předpokládám, že motivací není nouzový stav způsobený pandemií, ale například válka. Avšak takto napsané jsou pravomoci obecné a vláda je může použít za jakéhokoliv nouzového stavu. Vždy, když stát získává nové pravomoci, měli bychom se ptát: „Chci, aby těmito pravomocemi disponoval také ten nejhorší politik, kterého si umím představit? Chci, aby ten nejhorší politik, kterého si umím představit, mohl vyhlášením nouzového stavu takto omezovat naše svobody?“ Já myslím, že ta odpověď je jednoznačné ne,“ řekl pro Echo24 Pánek.