Finanční správa si po rozsudku Nejvyššího správního soudu přičítá další přešlap, kdy necitlivě zakročila proti podnikateli. Berní úředníci totiž vyměřili více jak dvou milionovou pokutu nemocnému muži, který neodevzdal včas oznámení o osvobozených příjmech. Podnikatel přitom docházel obden na několikahodinovou dialýzu a několikrát musel být v nemocnici kvůli selhávajícím ledvinám. Po dvou letech se ho soud zastal s tím, že dialýza a nefunkční ledviny jsou důvodem, proč lze pozdě odevzdané oznámení omluvit. Podnikatelé se ale spravedlnosti a zastání dočkávají až u soudu, i když by se ho měl zastat v první řadě veřejný ochránce práv.

Celý spor se odehrál mezi Stanislavem Evjákem a finančním úřadem v Olomouckém kraji. Podnikatel totiž na konci června v roce 2016 převedl devadesátiprocentní podíl ve společnosti EJVÁK na tehdejší společnost SUEZ Využití zdrojů za 24,3 milionu korun.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ale podnikatel neoznámil správci daně, že příjem obdržel a do konce lhůty měl podat daňové přiznání za období, ve kterém částku obdržel. „Jelikož stěžovatel svou oznamovací povinnost nesplnil, vyzval jej žalovaný k podání oznámení o osvobozených příjmech v náhradní lhůtě 15 dnů. Stěžovatel v určené náhradní lhůtě oznámení podal,“ uvádí rozsudek. Přesto podnikateli vyměřil berňák pokutu ve výši 10 procent neoznámeného příjmu, tedy 2,43 milionu korun.

Podnikatel Evják se ale bránil s tím, že v době kdy se podíl ve společnosti převáděl, měl úplně jiné starosti než podávání formulářů. Argumentoval zejména tím, že v posledních třech letech neporušil žádné daňové ani účetní předpisy a navíc se mu od poloviny roku 2016 prudce zhoršil zdravotní stav.

„V krátké době byl dvakrát hospitalizován a mnohokrát ambulantně vyšetřován v nemocnicích v Šumperku, Olomouci i Brně. Trpí chronickým selháním ledvin a je nucen třikrát týdně podstupovat 4,5hodinovou hemodialyzační léčbu, což je pro něj jak časově, tak psychicky velmi náročné. K žádosti doložil lékařskou zprávu ze dne 7. 5. 2018, která tvrzení o jeho špatném zdravotním stavu potvrdila. Dne 21. 5. 2018 svou žádost doplnil; v tomto doplnění dále popsal, jaká příkoří mu s ohledem na jeho zdravotní stav vznikají,“ uvádí rozsudek.

To pro finanční správu ale nebyl žádný důvod, proč by sankci vůči podnikateli stáhl. Berňák sice připustil, že Evják neporušil v posledních třech letech daňové ani účetní předpisy. Přesto selhání ledvin a složitá léčba nebyla v žádném případě ospravedlnitelným důvodem, proč by pokuta nemohla být postiženým splacena. „Skutečnosti tvrzené stěžovatelem však tento ospravedlnitelný důvod nenaplňují. Zdravotní důvody stěžovatele nepředstavují překážku trvalého charakteru, která by fakticky bránila úkon (oznámení osvobozeného příjmu) učinit. Nešlo ani o náhlou překážku, pro kterou by v zákonné lhůtě stěžovatel nebyl schopen úkon učinit,“ cituje rozsudek žalobu na podnikatele.

Nejvyšší správní soud se ale Evjáka zastal a argumenty finanční správy vyvrátil. „Je proto podle přesvědčení Nejvyššího správního soudu zcela pochopitelné, že stěžovatel v době, kdy trpěl takovými potížemi, které rozhodně nelze srovnávat s běžnými nemocemi či úrazy, upřednostnil před plněním svých administrativních povinností vůči správci daně (žalovanému) péči o sebe a svůj zdravotní stav. Takto závažné zdravotní potíže by nepochybně významným způsobem zasáhly a limitovaly každého člověka,“ uvádí rozsudek, který zrušil jak rozsudek olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě, tak vrátil rozhodnutí finančního úřadu.

Pro finanční správu se tak jedná v poslední době o další prohraný rozsudek proti firmám a podnikatelům. Na konci června vydal Ústavní soud nález, ve kterém tvrdě zkritizoval praktiky úředníků finanční správy. Podle nálezu totiž berňák manipuloval s důkazy a došlo i k odstraňování listin ze spisu. V jednom případě dokonce chybělo 65 procent listin. Na ostatních bylo patrné, že došlo ke gumování čísel.

V dalším případě dospěl Nejvyšší správní soud v polovině červenci k rozsudku, ve kterém mělo ministerstvo financí prosadit zákon v rozporu s evropským právem. Případ se týkal zadrženého odpočtu DPH po dobu, kdy ho finanční správa prověřuje. Spor se týkal úroků, které pak stát musí vracet podnikatelů. Kvůli zákonu dříve přiznávala finanční správa 1 procento plus repo sazbu České národní banky. Po zásahu soudu se sazba zvýšila o 14 procentních bodů a stát tak bude muset rozdíl doplatit dotčeným firmám.