Zástupci Googlu se přiznali k velkému narušování soukromí. Při slyšení v indickém parlamentu uvedli, že hlasový asistent v jejích zařízení se může spustit i bez přímého příkazu majitele a nebo se naopak nevypne, když ho uživatel přestane používat. Zaměstnanci společnosti pak mohou podle vyjádření zástupců Google poslouchat, co si uživatelé říkají.

Obecně už Google dříve uvedl, že zaměstnanci mohou poslouchat některé konverzace, které uživatelé vedou s hlasovým asistentem po zadání klíčového příkazu „OK Google“, nyní je to podle zahraničních serverů poprvé, kdy společnost uznala, že služba někdy odposlouchává i bez příkazu.

Podle dostupných informací zástupci společnosti Google uvedli, že zaměstnanci skutečně mohou poslouchat. Do nedávna tvrdili, že se audiozáznam pouze posílá na servery, kde se k nim žádná třetí osoba nedostane. Google ujistil, že společnost neposlouchá žádné privátní konverzací, které uživatelé vedou buď přímo s hlasovým asistentem nebo mezi sebou poté, co se například tato služba nevypnula, ačkoliv už jí daný člověk nepotřebuje.

Podle serveru India Today však nejsou k dispozici žádné informace o tom, jak Google rozlišuje mezi citlivými a obecnými konverzacemi. Zaměstnanci mají mít údajně přístup pouze k 0,2 % všech konverzací.

Google nevysvětlil, proč jeho Asistent nahrává zvuk, když uživatel službu hlasového asistenta nespustí. Podle zástupců firmy musí asistent neustále naslouchá, aby zachytil aktivační příkaz. Indický parlamentní výbor ale uvedl, že uživatelům nikdo neřekl, že může asistent zaznamenávat i celé konverzace.

Google v zásadách pro ochranu v soukromí uvádí, že nahrané konverzace lze smazat. „Občas se Asistent aktivuje, i když jste to neměli v úmyslu, protože nesprávně detekuje, že chcete jeho pomoc (například zvukem, který zní jako „Hej, Google“). Pokud se to stane, stačí říct „Hey Google, that wasn’t for you“, a Asistent odstraní poslední nahrávku, kterou do Googlu poslal.“

Nejde o první problém Googlu

Nejedná se však zdaleka o první přešlap společnosti Google. Evropská komise (EK) koncem června zahájila další vyšetřování americké internetové společnosti Google. Tentokrát chce zjistit, zda firma neomezuje konkurenci na trhu technologií pro digitální reklamu. A to tím, že upřednostňuje vlastní služby pro on-line reklamu před konkurenčními vydavateli, zadavateli reklamy a podniky, které nabízejí podobné služby.

Komise chce především posoudit, zda Google třetím stranám neomezuje na webových stránkách a v aplikacích přístup k uživatelským údajům pro reklamní účely.

V červenci 2018 EK vyměřila Googlu rekordní pokutu 4,34 miliardy eur (tehdy 112,2 miliardy korun). Google podle ní zneužíval dominantního postavení systému Android a od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která systém využívala. Google se odvolal, nicméně v březnu 2019 dostal od EK další pokutu, tentokrát 1,49 miliardy eur (tehdy 38,2 miliardy korun) kvůli omezování konkurentů na trhu s internetovou reklamou. Google podle EK majitelům internetových stránek, kteří využívali jeho službu AdSense for Search, ve smlouvě stanovil omezení bránící konkurenci umísťovat svou reklamu na tyto stránky. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné.

Google dostal od EK v červnu 2017 pokutu 2,42 miliardy eur (tehdy 63,6 miliardy korun) za zneužití dominantního postavení, a to kvůli zvýhodňování vlastní služby pro porovnávání obchodních nabídek. V září 2017 se Google odvolal a oznámil, že chce konkurenčním srovnávačům cen umožnit dostat se na úroveň jeho vlastní služby prostřednictvím aukce.