Nákazu šíří do určité míry i očkovaní, pro systém jsou však spíše neviditelní. Odborníci tak připouští, že dochází poněkud nelogicky k jejich vypouštění z testovacích schémat či omezení a jak ukazuje poslední vládní otočka, motivací je především snaha tlačit na vakcinaci. Dvojministr v demisi Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek řekl, že vláda pravděpodobně schválí testování očkovaných zaměstnanců nad šedesát let ve firmách. O den později to už opět neplatilo s vysvětlením, že by to nešlo odůvodnit.

Kromě problému s odůvodněním však ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) přiznal další důvod, proč se k testování očkovaných stát nechce uchýlit. „Z našeho pohledu v tuto chvíli chceme maximálně preferovat to, aby se lidé očkovali, považujeme to v kontextu toho cíle, kam směřujeme, to znamená maximální proočkovanost za účelem ochránění našich nemocnic před zahlcením, za skutečně tu lepší strategii, abychom motivovali k očkování,“ řekl v pátek s tím, že ze studií vyplývá riziko nákazy i přenosu od očkovaných zhruba o 63 % nižší.

Data i odborníci však upozorňují na to, že pak je celý systém testování značně „slepý“ a zatímco se neočkovaní zavírají do karantén či nově nemají prakticky nikam vstup, očkovaní mohou infekci šířit i tak dál. O potřebě při vyšší incidenci testovat očkované mluvil například už v září šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek při debatě na Ostravské univerzitě, za což vzápětí schytal ostrou kritiku od premiéra Andreje Babiše (ANO), který následně řekl Parlamentním listům, že „to nikdy nebude“ a je to „absolutní blbost“. Nyní to premiér v demisi Babiš naopak ve vyjádření pro Blesk.cz podpořil. „Jsou hlasy, aby se trasovalo i testovalo i u očkovaných. Byl bych pro,“ řekl serveru Andrej Babiš.

Vzhledem k tomu, že data ukazují i na přibývání očkovaných v nemocnicích, se například i podle imunoložky Zuzany Krátké začíná vládní narativ poněkud měnit. „Postupně se dostáváme do stavu, kdy sice vláda tvrdí, že očkovaní jsou chránění a nic se jim nemůže stát, ale už v těch prohlášeních pomalu brzdí, protože ví, že infekce mezi očkovanými je a že ji očkovaní přenášejí. Ale ze strategických důvodů nechce testovat očkované, protože zbytek nenaočkovaných už by na vakcinaci nešel. Tady nám bohužel úplně vyhrála politika nad vědou,“ řekla Krátká v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Kabinet v demisi premiéra Andreje Babiše sice nakonec stihl během dne otočit, o testování očkovaných se však začíná mluvit i v budoucí vládě. „Ano, je možné, že i pro část očkovaných bude dobré si nechat udělat PCR testy jako průkaz toho, že nejsou nakažení. Očkování mě chrání před těžkým průběhem nemoci, třetí dávka je naprosto zásadní pro ty, co mají druhou dávku před více než šesti měsíci a jsou v rizikových skupinách. Očkování je naprosto zásadní pilíř, bez očkování nemáme šanci si poradit s covidem, ale to nestačí. Jsou další nástroje a my je musíme smysluplně a efektivně využít,“ řekl ve čtvrtek pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Zmiňoval pak například možnost, že by se negativním PCR testem musela prokazovat část lidí, kteří mají sice dokončené očkování po dvou dávkách, podle doporučení Evropské lékové agentury už by však měli podstoupit dávku třetí. Podobně pak v kontextu Rakouska či Bavorska zmiňoval možnost zavést PCR jako určitý doplněk i pro očkované například u jasně vymezených akcí.

V Česku je podle aktuálních dat ministerstva zdravotnictví o nákazách a hospitalizacích v listopadu 67 procent nakažených neočkovaných. Někteří odborníci ale upozorňují právě na to, že očkovaní lidé se méně testují. Z listopadových zhruba 7700 hospitalizovaných nad 16 let nemělo očkování 54 procent. Neočkovaní se dostávají do nemocnice průměrně ve věku 62 let, plně očkovaní ve věku 74 let. Ve skupině nad 65 let je očkováno asi 80 procent lidí. Počet hospitalizovaných je zhruba stejný ze skupiny neočkovaných, kterých je 20 procent populace, jako ze skupiny plně očkovaných, kterou tvoří 80 procent lidí.