Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.

Vláda Andreje Babiše se na jednu stranu snažila firmám pomoci programem Antivirus, kdy podnikatelům zpětně proplácejí mzdy za jejich zaměstnance. Na druhé straně ale ponechala placení odvodů, takže firmy a živnostníci musejí odvádět státu peníze, i když nemají žádný příjem. Již na konci března tak mnozí stát varovali, že dojde k borcení dodavatelsko-odběratelských řetězců, takže se do platební neschopnosti mohou dostat i zdravé firmy.

Že se varovná predikce potvrdila dokládá Hospodářská komora, která prováděla šetření u svých členů. Většina firem totiž uvedla, že se setkává s neochotou věřitelů. „Více než tři pětiny podniků, přesně 62 procent, hlásí, že nezaznamenaly od svých věřitelů vůbec žádný vstřícný krok, který by jim pomohl zejména udržet likviditu a pomohl s cash flow,“ uvádí analýza Hospodářské komory.

Podle analýzy portálu Reservio pak polovina firem přišla o své příjmy a 82 procent společností podniká s omezením nebo vůbec. Finanční rezervy na delší dobu než jeden měsíc mělo 68,8 procent dotázaných firem a žádný finanční polštář nemělo pouze 11 procent podnikatelů.

Udržet si peníze je podle drtivé většiny firem nemožné. Stále více společností také uvádí, že se setkávají s neochotou dodavatelů posunout splatnost faktur. „Firmy zmiňují, že naopak řada dodavatelů zkrátila dobu splatnosti a snížila toleranci případných faktur po splatnosti. Tím dochází k napětí mezi podniky,“ uvádí komora.

Naproti tomu se vstřícnosti dočkávají u bank, které jsou ochotny posunout splátkové kalendáře. „Častější než v březnu jsou rovněž odklady placení nájemného či prominutí sankcí za zpožděné splácení, se kterými má zkušenost již 8 procent firem. Podnikatelé uvádějí pozitivní zkušenosti např. i s dodavateli energií nebo leasingovými firmami,“ uvedla komora.

Podle dřívějšího šetření se počítalo s tím, že druhotná platební neschopnost dopadne v dubnu na celou řadu podniků. Podle Svazu průmyslu a dopravy i Hospodářské komory se mělo jednat minimálně o čtvrtinu podniků. Narušené jsou tak řetězce, kvůli nedostatku cash flow jednotlivých společností. Březnová analýza totiž dokládá, že třetina podniků se u odběratelů dočkává plateb až po lhůtách splatnosti. Skoro polovina společností pak očekává meziroční pokles zakázek za duben a květen o více než 20 procent.

Před zpožděním plateb varoval na konci března daňový poradce a senátor Tomáš Goláň, podle kterého se jedná o obrovský problém, kde stát totálně zaspal. „To není problém dneška. V budoucnu se to projeví kvůli odsunutí nájmů, leasingů a podobných věcí. Co se nyní projevuje, je druhotná platební neschopnost, protože firmy bez příjmů nemohou peníze posílat dál,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

Podle něj je základem nahradit výpadek příjmů. „Pokud bychom měli řádně vyhlášený stav nouze, tak by podnikatelé měli možnost žádat stát o náhradu škody. Jelikož vláda všechno obešla, tak její jedinou snahou je udržet zaměstnance a OSVČ na živu. Jediná opatření ze strany státu jsou pouze proto, aby neumřeli hlady. Firmám se nijak nepomáhá a pouze se vše hezky prezentuje na veřejnosti, jaká přichází pomoc,“ dodal.