NÁHORNÍ KARABACH

Arménie prosí Rusko o pomoc proti Ázerbájdžánu. Údajně použil chemické zbraně

NÁHORNÍ KARABACH
Arménie prosí Rusko o pomoc proti Ázerbájdžánu. Údajně použil chemické zbraně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Arménský premiér Nikol Pašinjan oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc se zajištěním bezpečnosti Arménie, která vede ozbrojený střet s Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. Oznámilo to arménské ministerstvo zahraničí. Jerevan v sobotu obvinil Baku z použití zbraní s bílým fosforem, který je mezinárodně zakázán, informuje agentura TASS.

„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ upřesňuje komuniké ministerstva. V dopise adresovaném Putinovi arménský premiér uvedl, že boje se přibližují k arménské hranici, a obvinil Turecko z podpory Ázerbájdžánu.

Rusko má sice v Arménii vojenskou základnu a obě země pojí bezpečnostní dohoda, Moskva ale dříve uvedla, že dokument se nevztahuje na separatistickou oblast Náhorního Karabachu.

Jerevan v sobotu oznámil, že síly Baku používají zbraně s bílým fosforem. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky (bílý fosfor), zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu (Arcachu). Ženevské úmluvy upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů i způsoby a prostředky vedení války.

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu v pátek jednali v Ženevě pod záštitou takzvané Minské skupiny, kterou společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Dohodli se, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo, rozhovory však nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.

Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých je podle AFP nejméně 1250.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.

 

,

31. října 2020