Banky, platební společnost nebo spořitelní a úvěrová družstva budou muset poskytovat finanční správě údaje podle zákona proti praní špinavých peněz, které budou sloužit tuzemské i mezinárodní správě daní. Počítá s tím vládní novela daňového řádu, kterou v uplynulém týdnu stvrdili poslanci z klubů ANO, Pirátů, SPD a KSČM. Senát ji v dubnu zamítl, senátoři se totiž obávají nabourání soukromí a poukazují na to, že jde novela nad rámec přebírané evropské směrnice.

S obavami senátorů souhlasí hlavní právník České bankovní asociace (ČBA) Filip Hanzlík. „Obavám senátorů z dalšího prolamování bankovního tajemství rozumím, ostatně sama ČBA na tento aspekt novely opakovaně poukazovala. Skutečnost, že novela daňového řádu jde nad rámec unijní implementace DAC 5 je nesporná, to koneckonců otevřeně připouštělo i ministerstvo financí,“ uvedl pro deník Echo24 Filip Hanzlík.

Problematická je dle bankovní asociace zejména ta část novely, podle které mají banky sdělovat správcům daně poměrně široké spektrum klientsky vysoce citlivých informací, které banky zjišťují na základě tzv. AML předpisů proti praní špinavých peněz.

„Evropská směrnice výslovně požadovala pouze to, aby členské státy zajistily, že finanční správa si bude tyto informace moci vyžádat pouze pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Pokud by novela upravovala pouze tento aspekt, nebylo by možné nic zásadního namítat, neboť by se jednalo o čistou transpozici, ke které je ČR zavázána z titulu členství v EU,“ dodal Hanzlík s tím, že novela daňového řádu nad rámec transpozice zavádí, že správce daně bude oprávněn vyžádat si od bank informace získané podle AML předpisů i pro účely vnitrostátního daňového řízení.

‚Novela přináší další šmírování‘

Se schválením novely nesouhlasí kromě Senátu i část opozice ve sněmovně. Podle poslance a ekonomického experta ODS Jana Skopečka přináší novela další šmírování. „Paní ministryně Schillerová a celé ANO si zatleskalo spolu s komunisty a socialisty, že přehlasovali Senát a definitivně schválili novelu daňového řadu, která jde nad rámec povinné implementace evropské legislativy a přináší další šmírování,“ okomentoval rozhodnutí dolní komory Skopeček na Twitteru.

Paní ministrně Schillerová a celé ANO si zatleskalo spolu s komunisty a socialisty, že přehlasovali Senát a definitivně schválili novelu Daňového řadu, která jde nad rámec povinné implementace evropské legislativy a přináší další šmírování. 🙄

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 23. května 2018

Podobně se vyjádřil i předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Navzdory senátnímu vetu dnes poslanci ANO, Pirátů, SPD, KSČM a ČSSD schválili prolomení bankovního tajemství pro účely běžné správy daní. Je to další snadno zneužitelný nástroj šmírování a represí všemocné státofirmy vůči občanovi. Budeme usilovat o jeho zrušení,“ uvedl ve středu Miroslav Kalousek.

Navzdory senátnímu vetu dnes poslanci ANO, Pirátů, SPD, KSČM a ČSSD schválili prolomení bankovního tajemství pro účely běžné správy daní. Je to další snadno zneužitelný nástroj šmírování a represí všemocné státofirmy vůči občanovi. Budeme usilovat o jeho zrušení.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 23. května 2018

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové je přijatá novela kompromis na základě jednání s profesními komorami a poslanci. Že bude mít přístup k informacím i český správce daně, uznává. „Nad rámec směrnice jde návrh zákona pouze v tom, že přístup k informacím by vedle zahraničního správce daně měl mít i správce tuzemský. Ostatně ani ve zbytku Evropy jsme nenarazili na případ země, která by omezila možnost získávat informace pro boj s daňovými úniky pouze na mezinárodní spolupráci,“ doplnila Alena Schillerová.

Ministryně při jednání na plénu Senátu argumentovala tím, že směrnice směřuje univerzálně proti daňovým podvodům a ponechává možnost využití údajů pro národní správy daní na členských státech. Vláda v demisi se proto podle ní rozhodla, aby v přístupu k informacím nečinila rozdíl mezi tuzemským a zahraničním správcem daně.

Novela daňového řádu už při projednávání ve sněmovně vzbudila pozornost kvůli návrhu Pirátů, kteří požadovali, aby také notáři, advokáti či třeba daňoví poradci museli poskytovat zmíněné údaje i pro tuzemskou správu daní. Sporný návrh Pirátů poslanci v závěrečném hlasování zamítli. Kritizovala ho nejen pravice, která varovala, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud, ale i profesní komory.