Odchází s čistým stolem, hájí Babiš Janečka. Stát má ale platit miliony na odškodném
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Horlivá kontrola účtů za svatební hostiny i kritizované využívání zajišťovacích příkazů. Čtyři roky Martina Janečka ve funkci šéfa Finanční správy provází nejedna kontroverze. Podle kritiků způsobil berňák při vydávání zajišťovacích příkazů mnohamilionové škody, některé výpočty hovoří až o miliardách. Peníze totiž mohou soudní cestou vymáhat firmy, proti kterým byly příkazy použity nezákonně. Premiér a bývalý ministr financí Andrej Babiš, za jehož působení v čele resortu vláda Janečka jmenovala, úředníka hájí.
Podle předsedy vlády bylo Janečkovo působení v úřadu úspěšné. „Je to člověk čestný, vážím si ho profesně, je velmi pracovitý a stojí za ním obrovská práce,“ uvedl premiér ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně. Problémy se zajišťovacími příkazy pokládá premiér za dědictví po jeho předchůdcích. „Pokud jde o příběhy těch podvodníků, pohonných hmot a tak dále, tak byl to právě on, který se zasloužil o to, aby se neopakovaly lehké topné oleje,“ doplnil premiér.
Uplatňování tzv. zajišťovacích příkazů za Janečkova působení v úřadu významným způsobem stouplo. Zatímco před jeho nástupem v roce 2013 vydala Finanční správa necelých 500 příkazů, za doby působení Martina Janečka se jejich počet v průměru téměř ztrojnásobil. V roce 2016 vešel ve známost případ přerovské firmy FAU, jejíž sklady sídlily v areálu chemičky Precheza ze skupiny Agrofert. Finanční správa se tehdy formou zajišťovacích příkazu pokoušela vymáhat dlužné částky na daních, firma následně skončila v konkurzu.
Na stranu firmy se však vloni v listopadu postavil Nejvyšší správní soud. Podle něj bylo vydání příkazů nezákonné a jejich platnost zrušil. Firma má nyní v plánu se s Finanční správou soudit o odškodné. Podobným případem je rozhodnutí NSS z letošního září. Tehdy zrušil zajišťovací příkazy v případě firmy Lija, která však mezitím zkrachovala. Před neoprávněným podání zajišťovacích příkazů v roce 2015 přitom firma vykazovala miliardové obraty. Více jsme psali zde.
Na problém s možnými škodami nejméně v řádech milionů upozorňuje i opozice. „Paradox odchodu šéfa finanční správy: ministryně financí mu děkuje za odvedenou práci místo toho, aby s ním řešila náhradu škody za prohrané soudy s postiženými firmami,“ uvedl místopředseda ODS Martin Kupka. V souvislosti se zajišťovacími příkazy však byli opozicí kritizováni i Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová. „Byla to vláda, jejíž je členem, která využívání tohoto nástroje výrazně rozšířila,“ uvedl například předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura v reakci na kritiku úřadu ze strany Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Více jsme psali zde.
Paradox odchodu šéfa finanční správy: ministryně financí mu děkuje za odvedenou práci místo aby s ním řešila náhradu škody za prohrané soudy s postiženými firmami.
— Martin Kupka (@makupka) November 1, 2018
Zatím u soudu skončilo kvůli příkazům 122 sporů, z toho je 88 pravomocně rozhodnutých. V 54 případech finanční správa uspěla. Dalších 30 sporů čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Letos do konce července vydala správa 739 zajišťovacích příkazů na 800 milionů korun. Příkazy se týkaly 235 společností. V loňském roce bylo vydáno 1420 příkazů a mířily na 358 společností v celkové částce 1,6 miliardy korun. Státu nyní hrozí, že bude muset odškodnit až desítky firem.
Schillerová kritizuje výzvy svatebčanům. Postup ale schvalovala
Janeček ke svému odchodu uvedl, že za ním nestojí nikdo další. „O tomto kroku jsem uvažoval několik měsíců. Jedná se o mé osobní rozhodnutí,“ řekl Martin Janeček. Sám však přiznává, že důvodů pro odchod z funkce bylo více. „Bližší důvody, které mě vedly k tomuto rozhodnutí, konkretizovat nebudu, pouze mohu potvrdit, že jich je více,“ dodal šéf Finanční správy.
Janeček má v čele úřadu skončit k 27. prosinci letošního roku. Jeho žádost ve čtvrtek přijala ministryně Schillerová. „Rozhodnutí pana Janečka plně respektuji a chtěla bych mu poděkovat za práci, kterou v pozici generálního ředitele Finanční správy vykonal,“ uvedla Schillerová, která však zároveň zkritizovala některé postupy týkající se kontrol svatebčanů. Postup přitom dříve sama hájila - Finanční správa měla podle ministryně na vyžadování takových informací právo.
„Místo, kde jednoznačně vidím prostor pro zlepšení, a to nejen ve vztahu k výzvám určeným svatebčanům, je samotná formulace podobných výzev,“ řekla ve čtvrtek ministryně s odkazem na nedávné případy, kdy finanční úřad trval na dodržování elektronické evidence tržeb natolik, že požadoval po novomanželích, aby doložili účty ze své svatební hostiny. Na počátku bylo podle Finanční správy podezření z obcházení zákona jedné z provozoven na Olomoucku. Postup správy byl kritizován, rozruch postup způsobil zejména poté, co vyšlo najevo, že úřady takové informace požadovaly i v případě, kdy lidé hostinu uspořádali doma. Více jsme psali zde. O Janečkově možném odvolání začala média spekulovat již v polovině října.
Zavedení EET i dalších nástrojů
Jedním z rysů Janečkova vedení Finanční správy je i zavedení řady nových nástrojů pro výběr daní. Mimo kontrolní hlášení k DPH jde především o EET, jehož první fáze byla spuštěna v prosinci 2016.
Podle předsedy ODS Petra Fialy se působení Martina Janečka v čele Finanční správy stalo symbolem arogance státu. „Ve své funkci selhává od počátku nejen profesně, ale i lidsky – necitlivým přístupem k občanům,“ uvedl předseda opoziční ODS. „Jeho jedinou ‚předností‘ byla loajalita vůči Andreji Babišovi,“ dodal Fiala.
Odchod Martina Janečka ocenili i další politici z řad opozice. „Martin Janeček nebyl dobrým ředitelem. Jeho éra v čele Finanční správy bude spojena se zneužíváním zajišťovacích příkazů, represí podnikatelů a byrokratickou buzerací daňových poplatníků, což vyvrcholilo nedávnými dotazy na svatebčany. Laťka je pro nového ředitele nastavena nízko,“ řekl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
„Janeček se v té funkci nikdy neměl objevit. Dramaticky zvýšil nedůvěru veřejnosti v korektní a nestranný postup Finanční správy. Nebude lehké to napravovat,“ uvedl předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Na postu šéfa úřadu působil Martin Janeček od roku 2014, kdy své působení započal jako expert na karuselové daňové podvody a boj proti praní špinavých peněz. Témata se stala klíčovými tématem nejen Finanční správy, ale i politiky tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše.