Impozantní mešita usazená v písku a ze čtyř stran opevněná minarety se rýsuje na obzoru jako přelud uprostřed pouště. Je pokrytá bílým mramorem a bohatými ornamenty, pojme 12 000 věřících a má být dominantou vstupu do nového hlavního města Egypta. Je to jedna z prvních budov vlajkového projektu prezidenta Abdal Fattáha Sísího, která se vynořila ze země společně s koptskou katedrálou Narození Páně, největší v zemi. Napsal to francouzský deník Le Monde.

Obě stavby jsou zatím zoufale prázdné. Mezi nimi se rozprostírá 16 kilometrů pouště, na které občas stojí stavební jeřáby a několik vzácně dokončených staveb.

„Sísí City“, jak ho Egypťané sami od sebe začali nazývat, má být moderní, čisté, bezpečné, trvalé a dobře dostupné centrum. Má být schopno konkurovat největším světovým metropolím.

V Káhiře dnes žije 23 milionu lidí a v roce 2050 jich má být 40 milionů. Z hlavního města se stala nesourodá megalopole, jejíž obyvatelé trpí kvůli znečištěnému ovzduší a dopravním zácpám. Řada městských čtvrtí vznikala bez územních plánů a domy zde neodpovídají stavebním předpisům.

Vytvoření nové metropole je součástí Sísího plánu Vize 2030, jež má za cíl znovu nastartovat egyptskou ekonomiku několika megaprojekty, například rozšířením Suezského průplavu nebo stavbou osmi nových měst. Jen výstavba nového hlavního města má přijít na 45 miliard dolarů (více než jeden bilion Kč).

Na ploše o rozloze 756 kilometrů čtverečních má stát 21 rezidenčních čtvrtí, 2000 škol, šest zahraničních univerzit, 1250 mešit a kostelů, 40 000 hotelových pokojů, letiště větší než londýnské Heathrow, 15 nemocnic, zelená plocha dvakrát větší než Central Park v New Yorku, dále 91 kilometrů čtverečních solárních panelů a obchodní čtvrť s jednadvaceti mrakodrapy, z nichž jeden má být se 345 metry nejvyšší v Africe.

Nelze opomenout ani zhruba 30 ministerstev, parlament, diplomatickou čtvrť a samozřejmě nový prezidentský palác o rozloze 17 kilometrů čtverečních. To je plocha, která odpovídá celému historickému centru Káhiry. Celá tato zástavba má pak být sledována nespočtem bezpečnostních kamer, jež budou monitorovány z ústředního velitelství.

Podle kritiků projektu by se miliardy dolarů vynaložených na zbrusu nové město daly investovat do ekonomiky nebo na renovaci stávající metropole.

Některým lidem se rovněž nezamlouvají obří proporce plánu, který se inspiroval u městských států z Perského zálivu. „Proč bychom měli stavět nejvyšší věž v Africe? Největší katedrálu? To funguje v Dubaji, v malém státu bez historie, které je i obchodním uzlem, ale v Egyptě to nedává žádný smysl,“ tvrdí jeden z místních obchodníků Haším Uf.

„Podle lidí, jež projekt kritizují, má nové město vzniknout, aby se předešlo opakování scénáře revoluce z roku 2011. Tím, že se umístí všechna ministerstva stranou, budou pod kontrolu armády. Město bylo navrženo především s ohledem na bezpečnost, ne na blahobyt lidí,“ pokračuje obchodník.

„Tato nová egyptská metropole s kontrolovaným přístupem je metaforou k Sísího hlavnímu výtvoru: znovuvybudování zdi strachu, která odděluje občany od státu,“ domnívá se výzkumnice z americké organizace Carnegie Michelle Dunneová.

Bude ale někdy tisíciletá egyptská metropole skutečně stát ve stínu Sísí City? „Káhira je historické hlavní město. Ve státě, který je tak centralizovaný jako ten náš je neopominutelná,“ pokračuje obchodník Uf. Většina státních úřadů a sítě obchodníků, jež udržují město při životě, v ní nadále zůstanou, stejně jako miliony jejích obyvatel.

„Nová města v poušti svým způsobem Káhiru zachránila tím, že veškeré pitomé investice nasměrovala jinam,“ tvrdí urbanista David Sims. „Káhira má budoucnost. A možná lepší, než je tenhle megalomanský způsob myšlení,“ říká urbanista.

Čtěte dále: Egypt poprvé otevřel přes 4600 let starou pyramidu poblíž Káhiry

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.