Audit Evropské komise potvrdil, že byl porušen český zákon o střetu zájmů a evropské finanční nařízení ke střetu zájmů. Novinářům to řekli zástupci pražské koalice, kteří mají audit k dispozici. Podle auditu měl premiér Andrej Babiš (ANO) přímý i nepřímý vliv na fungování Agrofertu a zároveň se podílel na dotační politice státu. Audit sankční korekce vyčíslil na 285 milionů korun. Na tiskové konferenci to řekl radní za Piráty pro transparentnost Adam Zábranský. Pražská rada nyní audit nezveřejní, Praze by prý hrozily sankce.

„Finální audit EK ke střetu zájmů premiéra Babiše potvrdil, že byl porušen český zákon o střetu zájmů a rovněž evropské finanční nařízení ke střetu zájmů. Audit přímo uvádí, že na jedné straně měl Andrej Babiš přímý i nepřímý vliv na fungování společnosti Agrofert a na straně druhé měl zároveň vliv na dotační politiku státu,“ řekl ve čtvrtek Zábranský. „Podle auditorů tedy byl v jasném střetu zájmů podle českých i evropských předpisů,“ dodal.

Podle Zábranského také český stát narazil se svými argumenty. „Hlavní závěry auditu byly potvrzeny a česká ministerstva nebyla úspěšná se svojí snahou o jejich zpochybnění,“ řekl Zábranský s odkazem na průběžnou zprávu o auditu, který české ministerstvo místního rozvoje rozporovalo.

„Celkově stoprocentní korekce byly stanoveny buďto z důvodu porušování českých a evropských předpisů ke střetu zájmů, anebo z jiných důvodů. Celkové korekce byly prozatím stanovené na 285 milionů korun,“ dodal Zábranský. Toto číslo se ale podle radního ještě může zvýšit.

Napadeny projekty Agrofertu

Pražská rada dále uvedla, že z důvodu porušování zákona o střetu zájmů byly napadeny například projekty firem Agrofertu Lovochemie, Ethanol Energy a projekty firmy Cerea. V případě firmy Cerea jde o pět projektů s evropskou dotací celkem přes 13 milionů korun, v případě Lovochemie jde o dotaci 50 milionů na inovaci technologie výroby směsi pro přípravu silných hnojiva. O 72 milionů korun jde v případě projektu na technologii na snížení energetické náročnosti výroby Ethanol Energy.

Praha audit nezveřejní

Hlavní město nezveřejní závěry auditu Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Na mimořádném jednání se na tom dnes shodli pražští radní. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) je podle evropského nařízení nejprve nutné získat stanovisko Evropské komise. Magistrátu byl audit doručen, protože je jedním z připomínkových míst řízení vedeného Evropskou komisí. Babiš ve středu ve Sněmovně uvedl, že by neměl nic proti tomu, kdyby primátor prověrku zveřejnil.

„Já rozhodně chci dokument zveřejnit, nevidím důvod, proč by to mělo být důvěrné, audit je finální a konečný,“ řekl Hřib s tím, že pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím bude možné audit poskytnout.

Magistrát si nechal k otázce zveřejnění zpracovat právní stanovisko od advokátní kanceláře Frank Bold advokáti, stanovisko má deník Echo24 k dispozici. Doporučilo obrátit se na EK a dokument zveřejnit až v případě jejího souhlasu. „Je nutné postupovat podle platných předpisů, a tím pádem nejdřív musí proběhnout dotaz do Evropské komise,“ řekl primátor.

Hřib byl v úterý na delší dobu plánované pracovní cestě v Bruselu, odkud vzkázal, že Babiš by měl dát pokyn ke zveřejnění závěrů auditu ministerstvu pro místní rozvoj, pražští radní nicméně otázku i tak projednají. Mezitím servery Deník N a Info.cz napsaly, že mají zprávu auditorů k dispozici.

Prověrka dorazila do Česka v pátek, dokument zatím nebyl oficiálně zveřejněn. Podle médií má Česko přijít podle médií o stamiliony korun unijních dotací přidělených skupině Agrofert. Babiš ji dříve vlastnil, převedl ji do svých svěřenských fondů.

Babiš tvrdí, že Česko žádné peníze vracet nebude, není k tomu podle něho důvod, pochybení odmítá i holding Agrofert.

Opoziční ODS chce navrhnout usnesení, kterým by Sněmovna zavázala vládu k vymáhání dotací od firem, jež je neoprávněně čerpaly. Mluví se také o možném zřízení parlamentní komise, která by sledovala a kontrolovala kroky, jakými by se vláda s prověrkou vypořádávala.

Znění auditu je konečné. Česko bude mít dva měsíce na to, aby uvedlo, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s doporučeními obsaženými v materiálu. Pokud by Česko část závěrů odmítlo, má ještě nárok vyvolat slyšení o věci u Evropské komise.