Moskva chystá na okupovaných územích referenda o připojení k Rusku. Pokud k tomuto kroku skutečně dojde, nedočká se Kreml rozhovorů s Kyjevem ani s jeho mezinárodními spojenci. Řekl to v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého Kyjev trvá na svém postoji nepodstoupit Rusku žádná území. Podle pozorovatelů referenda nebudou mít sice žádný mezinárodněprávní dopad, ale symbolický a vojenský význam by mohl být velký. Způsob referenda by měl být specifický, mimo jiné by volební komise mohly chodit ode dveří ke dveřím a lidi vyzývat k volbě připojení k Rusku.

Deník The New York Times upozornil, že okupační síly využívají řadu větších i menších opatření, kterými se pomocí strachu a indoktrinace snaží přimět Ukrajince, aby přijali ruskou nadvládu za vlastní. „Jsme jeden lid, jsme s Ruskem,“ stojí na billboardech v barvách ruské vlajky. Nyní by měl přijít další krok prezidenta Vladimira Putina, kterým chce jaksi legálně obhájit své válečné tažení, tedy referendum o přistoupení k Rusku.

V obsazených oblastech byli v jednotlivých městech a vesnicích Ruskem dosazeni administrátoři, kteří mají za úkol přichystat referendum už na září. Výsledek by chtěl Kreml prezentovat jako vůli lidu připojit se k Rusku. Týmy administrátorů mobilizují místní prorusky smýšlející obyvatele, kteří by se stali členy volebních komisí a zároveň by propagovali výhody, které by mohlo poskytnout připojení k Rusku. Podle NYT už byly v některých oblastech vytištěny i volební lístky.

Způsob referenda pak bude zřejmě velmi specifický. Americký Institut pro studium války (ISW) informoval, že místo toho, aby se volební místnosti otevřely v jeden den na konkrétních místech, může někde trvat i týden a volební komise budou lidi navštěvovat doma. To by umožnilo potenciální voliče lépe zastrašit a donutit je, aby hlasovali pro odtržení od Ukrajiny. Tento postup neumožňuje podle expertů žádnou kontrolu nad hlasováním. Jde také podle ISW o důkaz, že Rusové vědí, že by k volbám přišlo málo lidí, pokud by se konaly běžným způsobem.

Kyjev i představitelé Západu opakovaně tvrdí, že jakékoliv referendum, respektive jeho výsledek nebude mít žádnou právní relevanci. „Postoj naší země zůstává stejný jako vždy. Nic, co je naše, nedáme,“ řekl Zelenskyj v pravidelném videoprojevu.

Ruští i západní analytici se vzácně shodují v tom, že výsledek referenda by nicméně měl velkou symbolickou hodnotu, především proto, že Putin by ho bral jako bernou minci a podle toho by se choval. Z takových území by se z pohledu Kremlu staly oblasti pod ruskou ochranou a to včetně jaderných zbraní, což by výrazně ztížilo snahu Ukrajinců o protiofenzivu.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu letos 24. února. Jeho jednotky společně se silami separatistů okupují rozsáhlé oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Kyjev opakovaně varoval, že Ruskem dosazené administrativy na ukrajinském území plánují referenda o připojení k sousední zemi. Agentura Bloomberg dříve s odkazem na zdroje uvedla, že hlasování se může na podzim uskutečnit v Doněcké a Luhanské oblasti na východě země a v Chersonské a Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

„Pokud se okupanti vydají cestou pseudoreferend, uzavřou si tím jakékoliv naděje na jednání s Ukrajinou a svobodným světem,“ řekl Zelenskyj. Kdyby mělo dojít k této anexi, šlo by o největší teritoriální pohyby na území Evropy od druhé světové války, připomíná NYT. Šlo by totiž o několikanásobně větší území než v případě Krymu.

Delegace Kyjeva a Moskvy vedly několik jednání o míru a zastavení bojů krátce poté, co ruské síly v únoru zahájily invazi na Ukrajinu. Hovory nicméně uvázly na mrtvém bodě a od konce března se představitelé k mírové debatě nesešli. Obě strany se navzájem obviňují z neúspěchu.

Pozorovatelé uvedli, že snaha Moskvy o další anexi zvýšila tlak na Kyjev, který byl donucen k riskantní protiofenzivě, místo vyčkávání a využívání západních zbraní a raket dlouhého doletu.

Kreml o referendech mlží

Předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, který byl dosazen Ruskem, uvedl, že vyvolat a provést referendum není žádný problém. V telefonickém rozhovoru pro NYT uvedl, že očekává jasný výsledek ve prospěch připojení k Rusku.

Konstantinov, dlouholetý proruský politik na Krymu, byl u toho, když Putin v Kremlu podepisoval dokument o připojení poloostrova k Rusku. Pomáhal také organizovat krymské „referendum“, v němž se 97 procent hlasujících vyslovilo pro připojení k Rusku – výsledek, který mezinárodní společenství široce odmítlo jako podvod.

Konstantinov je podle svých slov v neustálém kontaktu s Ruskem dosazenými okupačními úřady v sousední Chersonské oblasti, kterou ruská vojska obsadila na počátku války. Řekl, že mu úřady před několika dny sdělily, že začaly tisknout hlasovací lístky s cílem uspořádat hlasování v září.

Cherson je jedním ze čtyř regionů, v nichž úředníci signalizují plánovaná referenda. Zatímco Kreml tvrdí, že bude na obyvatelích těchto oblastí, aby „sami rozhodli o své budoucnosti“, Putin minulý měsíc naznačil, že očekává přímou anexi těchto regionů. Přirovnal válku na Ukrajině k dobyvačným válkám Petra Velikého v 18. století a řekl, že stejně jako ruskému carovi „nám také připadlo vrátit“ ztracené ruské území.

Zároveň se zdá, že Kreml si ponechává otevřené možnosti, neboť nabízí jen málo konkrétních informací. Alexej Česnakov, moskevský politický konzultant, který Kremlu radí v otázkách ukrajinské politiky, uvedl, že Moskva považuje referendum o připojení k Rusku za „základní scénář“ – ačkoli přípravy na případné hlasování ještě nebyly dokončeny.

„Scénář referenda se jeví jako realistický a prioritní, neboť z Kyjeva nevidíme signály o připravenosti k diplomatickému jednání,“ uvedl Česnakov. „Právní a politické vakuum je samozřejmě třeba zaplnit,“ dodal.