Vědecké kapacity a odborníci se nemohou dostat ke shromážděným datům od testovaných jedinců proti koronaviru z důvodu ochrany osobních údajů pacientů a neochoty státu jakkoliv spolupracovat se špičkovými vědci a akademiky. Odborníci přitom data potřebují na modelaci průzkumů, jak se virus chová a jaká by proti němu mohla být nejúčinnější obrana.

Tvrdá data a čísla získaná ministerstvem zdravotnictví jsou cenná pro řadu odborníků a akademiků. Těm záleží na zisku materiálu kvůli tvorbě analýz a modelů, které by mohly usnadnit boj s nákazou, která již několik měsíců paralyzuje celý svět. V České republice nyní dochází k uvolňování opatření, které tvrdě dopadly na řadu podnikatelských činností a také život běžných lidí. Podle jaké analýzy vláda postupuje však nikdo z vědců ani akademiků netuší, protože data jsou veřejná pouze pro pracovníky ministerstva zdravotnictví.

Data sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). Resort trvá na tom, že do informačního systému mají ze zákona možný přístup pouze ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. „Přístup osob k systému Informační systém infekčních nemocí (ISIN) je explicitně nastaven zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a jsou jimi pověření pracovníci soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v resortu zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví a krajských hygienických stanic,“ řekla pro Echo24 ředitelka tiskového odboru Gabriela Štěpanyová s tím, že přístup je dovolen pouze zaměstnancům těchto úřadů.

Podle ní nemohou být data veřejná ani po anonymizaci, i když se jedná o běžnou praxi v zahraničí. Resort totiž argumentuje ochranou osobních údajů pacientů. „ÚZIS pravidelně rešeršuje datové zdroje 28 zemí za účelem mezinárodního srovnání našich výsledků a tento typ dat není k dispozici v žádné z nich, vždy jde o data agregovaná,“ řekla Štěpanyová.

Pro české odborníky je tak cesta k cenným údajům zavřená, přesto řada vědců doufá, že by k číslům mohli mít přístup. Snaha ovšem naráží na neochotu státu jakkoliv spolupracovat s předními vědci i akademiky v oboru. „Příkladem dlouhodobě velmi neprofesionálního přístupu k datům ze strany naší vlády, je situace ve zdravotnictví. Zákon již několik let nařizuje zdravotním pojišťovnám, aby státu, zde ÚZIS, poskytovaly prakticky veškerá detailní data o spotřebě zdravotní péče jednotlivých pacientů, tedy citlivé osobní údaje,“ řekl pro Echo24 Karel Drbal, který vyučuje imunologii a systémovou biologii na Katedře buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a podílí se na vývoji nových analytických metod v Intelligent Data Analysis (Research Center of Informatics) na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

„V rukou státu se tak nachází obrovské informační bohatství, které ovšem není k dispozici pro účely výzkumu, například v podobě individuálních, avšak anonymizovaných dat. S těmito daty u nás disponuje velmi úzká privilegovaná skupina lidí, která pak připravuje podklady pro mnohdy velmi závažná rozhodnutí vlády, aniž by tato doporučení mohla být podrobena odborné diskusi. To je špatná zpráva především pro samotné pacienty. Nikdo z vědců a odborníků tak neví, jakým způsobem jsou vyhodnocována, ani jak kvalitní ta vstupní data vlastně jsou,“ dodal.

U vědeckých kapacit se přitom podle nich nelze obávat toho, že mohly informace jakkoliv uniknout. Ze strany státu by se tak jednalo o poskytnutí dat pro výzkumné účely výzkumným organizacím, které dovoluje legislativa Evropské unie. Anonymizace dat by pak vědcům bohatě stačila, protože by se tímto nástrojem jakákoliv obava ze ztráty dat absolutně vyrušila. “Vědci by měli sdělovat svoje úsudky a predikce, jen když mají k dispozici zdrojová, takzvaná „syrová“ data. Ta data nezávisle vyhodnotí a velmi živě poté nad nimi diskutují. Každý si musí obhajovat své názory a své postupy. Během týdne se tak vytvoří obrovské množství analýz, které nedokáže vyprodukovat žádná státní instituce. Každý vědecký tým má své unikátní nástroje, vědomosti a zkušenosti, které koneckonců ve velké míře financuje stát. Nyní jich může zpětně využít. Výsledkem diskuzí jsou kvalitní doporučení, která reagují v reálném čase na aktuální data. V tu chvíli přichází moment, kdy věda končí. Nerozhoduje,“ řekl Drbal o postupu vědců, kteří tvoří analýzy k dopadům a chování koronaviru.