Zejména pro „pionýry“ vakcinace z prvních měsíců přijde brzy změna. Nejstarším ročníkům, učitelům či chronickým pacientům může totiž už zanedlouho ze dne na den vypršet platnost plného očkování jako průkazu bezinfekčnosti. To znamená za současných podmínek velmi výrazné omezení života. Stojí za tím rozhodnutí už bývalé vlády, které zkrátí platnost plného očkování po dvou dávkách na devět měsíců. Nová vláda však plánuje v budoucnu navrátit i alternativu.

Lidé, kteří v prvních měsících roku 2021 podstoupili očkování, musí stihnout podání posilujících dávek do Nového roku. Od 1. ledna totiž začíná platit nové omezení platnosti plného očkování jako průkazu bezinfekčnosti. Bývalý kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) tak následoval doporučení Evropské komise, ta nakonec přijala i závazná pravidla platná pro cestování v rámci Evropské unie, která však devítiměsíční platnost zavádí až od začátku února. Nezmění na tom zjevně nic ani vláda nová, která v původních plánech počítala dokonce s omezením platnosti jen na půl roku.

Ta se také rozhodla oproti Babišově kabinetu urychlit dostupnost posilujících dávek mladším věkovým kategoriím. Nárok na ně mají od pondělí všichni lidé nad 30 let, kteří byli očkovaní proti covidu-19 před více než pěti měsíci. Původně měli tuto možnost jen lidé od 45 let, mladší museli na přeočkování čekat šest měsíců. O měsíc dříve se tak k vakcíně dostane asi 155 000 lidí. Očkováno proti covidu nebo k vakcinaci registrováno je přes 64 procent lidí, tedy asi 6,9 milionu z celé populace. Posilující třetí dávku očkování má více než dva miliony z nich a právě podávání posilujících dávek v posledních týdnech převažuje. Nárok na ni mají už miliony lidí.

Podle odborníků je právě třetí dávka důležitá pro zachování ochrany před novou variantou koronaviru označovanou omikron. Podle dat o nákazách a hospitalizacích v prosinci tvoří zhruba 60 procent nakažených lidé neočkovaní. Průměrný věk nakažených očkovaných dvěma dávkami byl 47 let, třemi dávkami 61 let a tvořili asi procento případů. Z hospitalizovaných pak tvoří lidé po třetí dávce asi tři procenta, jejich průměrný věk byl v prosinci 78 let.

Co by však budoucí vláda změnit mohla je návrat uznávání negativních testů v rámci využívání služeb či návštěv akcí. Zatímco za současných pravidel znamená konec platnosti plného očkování prakticky zákaz vstupu do restaurací či na koncerty, nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce kapacity PCR rozšířit a při dostatečné kapacitě opět povolit PCR test s platností 72 hodin. To by tak opět znamenalo alternativu k posilující dávce očkování či k prodělání nemoci.

Válkův odborný tým pak připravuje také změnu metodiky k možnému uznávání protilátek, to však může ohrozit příchod nové varianty omikron, který by mohl podle některých zatím spíše předběžných dat prolamovat imunitu po prodělání předchozích variant častěji, než tomu bylo u varianty delta.

Nakažlivější varianta omikron už byla zachycena i v Česku, podezření jsou desítky. Okolní země, kde se začala šířit dříve, přijaly přísnější protiepidemická opatření, která například v Německu prakticky zakazují silvestrovské večírky. V Česku jsou po skončení nouzového stavu 25. prosince pravidla naopak mírnější, večírky a restaurace jsou omezené jen počtem hostů u stolu, případně na jedné akci. Účastníci také musí předložit doklad o očkování nebo prodělané nemoci, testy přípustné nejsou.