Uběhly dva týdny od voleb – a témata v kampani potlačená se vracejí zpět. Vedle klimatické politiky je to hlavně způsob „boje“ s koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví a některé profesní organizace činí kroky k vytvoření nátlaku na neočkované.

V uplynulých dnech se tu vyznamenala Česká lékařská komora s doporučením proti covidu povinně očkovat zaměstnance ve zdravotnictví. Tlak na neočkované vyvíjí na poslední chvíli i dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ve vládě v pondělí chtěl prosadit zkrácení platnosti státem hrazených testů, PCR testu ze sedmi dní na tři, antigenního ze tří na jeden. Systém byl vymyšlen tak, aby neočkovaným, kteří chodí do společnosti, zůstaly státem hrazené čtyři antigeny a dva PCR testy, což by dohromady stačilo odhadem na deset dní. Třetinu měsíce by takový člověk chodil ven zadarmo a dvě třetiny by si za to připlácel. Vláda o tom nakonec nerozhodla, nechává to na své nástupkyni. Co se nemění, je odhodlání hlavní hygieničky, která chce už platná nařízení v terénu víc vymáhat. I Vojtěch doporučuje důslednější kontroly, například v restauracích. Celkově je to pokus zavést daň ze společenského vyžití, která se bude vybírat. Adam Vojtěch navrhuje zpoplatnit veřejný prostor.

To by bylo na pováženou samo o sobě. A co teprve když existuje epidemiologické poznání, které celý ten plán ukazuje ještě v úplně jiném světle. Mantra, že se máme očkovat nejen pro vlastní ochranu, ale také abychom chránili zranitelnější spoluobčany, tedy pro kolektivní vyšší dobro, podle dnešního vědeckého poznání nemůže platit. Poznání ze zemí, v nichž začali dříve očkovat ve velkém stylu, jako jsou Izrael nebo Velká Británie, nově Katar a dalších, říká, že vakcína proti covidu-19 infekčnost očkovaného významně nesnižuje. Očkovaný člověk může virus na jiného člověka přenést zhruba stejně jako neočkovaný. Potvrzeno z mezinárodních dat to máme, velkoryse měřeno, nejpozději od léta. Přesto propagátoři vakcín ne pro všechny (to by bylo v pořádku), ale do všech, lidé jako Petr Smejkal, Jan Konvalinka nebo Roman Chlíbek, dál trvají na očkování jedince pro dobro společnosti. Mantru, že vakcínou chráním jiné, zranitelnější, neopustili a drží se jí jako podomní obchodník svého kufříku.

Činit v týdnu po prohraných volbách přípravné práce ke spuštění apartheidu neočkovaných může být od ministra Vojtěcha časovaná bomba. Pokud by apartheid vznikl, bude nepopulární – i kdyby ne většinově, bude ho nenávidět nezanedbatelná menšina Čechů, a to velmi intenzivně. Pokud by nová vláda vojtěchovskou diskriminaci neočkovaných odmítla, riskuje při případné další vlně infekce hněv médií a části veřejnosti. Vojtěchův pán Andrej Babiš zatím z politiky neodchází a vyčkává na budoucí příležitosti. Na takové mediální vlně by se svezl.

Teze o časované, vědomě nastražené bombě ovšem nedává smysl za jednoho předpokladu – že příští ministr či ministryně sdílí s Adamem Vojtěchem celkový postoj a naslouchá stejné části odborné obce. V této chvíli nemá kromě Petra Fialy nikdo svůj post v příští vládě jistý tak jako Vlastimil Válek, lékař a kandidát TOP 09 na ministra zdravotnictví. Válka bychom po větší část trvání „pandemie“ museli řadit k zavíračům. Byl hlavním mozkem týmu Anticovid, pracovní skupiny koalice Spolu. Na jaře Válkův tým představil plán návratu dětí do škol, který byl pomalejší, než k jakému se nakonec uchýlila vláda. On to byl, kdo na jaře nadraftoval vědce a „vědce“, Rastislava Maďara a členy iniciativy Sníh, přesně ty experty, kteří předtím tlačili vládu do lockdownů. Ještě dnes, po volbách a za epidemicky lepší situace, z Válkových slov vycítíme jistou náklonnost ke covidovému apartheidu. Budoucí ministr je sice chvályhodně pro uznávání protilátek coby důkazu bezinfekčnosti, taky ale pro to, aby se očkovaným „zjednodušil život“. Sní o stoprocentní proočkovanosti vysokoškoláků, tedy nerizikových mladých lidí. Fialova vláda vznikne v řádu týdnů. Jestli nás čeká návrat ke zdravému rozumu, nebo pokračování kvazivědeckého společenského experimentu, by veřejnost potřebovala vědět dřív.