Přesto, že stát postupně otevírá některé obchody, tvrdá krize stále dopadá na podnikatele a obchodníky. Podle ředitele rozvoje knihkupectví Neoluxor Jana Kašpara je situace na celém trhu velmi nejistá. Obchody jsou navíc ohroženy neochotou majitelů prostorů jednat o nájmech, které jsou nastaveny ve stejné výši jako v době prosperity. Podnikatelům podle něj nepomůže ani odklad splátek o tři měsíce, jak navrhuje vláda.

Jak na vás dopadla koronavirová krize a jak se s ní vyrovnáváte?

Samozřejmě to pro nás znamená absolutní zastavení tržeb, tedy kromě e-shopu. Ptal jsem se zrovna kolegů, jak se současný stav promítl do výsledků elektronických nákupů. Menší nárůst jsme zaznamenali, ale ani zdaleka to nejsou desítky procent. I kdyby to desítky procent byly, nemohou kompenzovat tržby z kamenných prodejen.

V jakém poměru vás dříve zákazníci navštěvovali? Dá se říci, že z 80 procent chodili do prodejen a z 20 procent na e-shopech?

Rozhodně. Absolutní převaha chodila do retailů, tedy kamenných prodejen.

Jak jste se museli s následky krize vyrovnávat jako zaměstnavatel? Museli jste sáhnout k propouštění či krácení mezd?

Některé kroky jsme již podnikli. Ještě před uzavřením obchodů, v době platnosti stavu nouze bylo znát, že lidé méně nakupují a naše obchody navštěvují. Reagovali jsme tím, že jsme zastavili veškeré externí spolupráce, tedy brigádníky či pomocníky, kteří k nám chodili na dohodu. Po zavření provozoven jsme byli nuceni poslat domů zejména personál prodejen kvůli překážce na straně zaměstnavatele. Museli jsme také přistoupit k nepopulárnímu kroku, kterým jsou nové mzdové výměry. Co se týká prodejen, tak se pokusíme zaměstnance udržet, protože oni jsou skutečně těmi lidmi, bez nichž by nešlo po otevření obchodů pokračovat.

Budete se tedy snažit zachovat všechny prodejny, které v současné době máte?

To je veliká otázka, která závisí na jednání o podmínkách v oblasti nájmů. V současné chvíli máme projekty postaveny tak, že se zaplatí za 5 let při určitých předpokládaných tržbách. Zcela oprávněně se domníváme, že i po otevření prodejen bude velmi dlouho trvat, než se s tržbami dostaneme na předkrizovou úroveň. Pro nás to znamená, že pokud by podmínky v podobě nájmů, marketingových a servisních poplatků nebo obratového nájemného byly zachovány ve stávajícím rozsahu a vlastník objektu by nám neposkytl žádnou úlevu za období uzavření a vzpamatovávání se, tak to pro nás znamená přehodnocování některých pozic.

Poslanci nyní budou projednávat možnost, že se tři nájmy odloží o dva roky. Jak se na tento návrh díváte?

Odklad o tři měsíce neřeší vůbec nic. Stále máme výpadek v příjmech, ze kterého jsme měli nájmy zaplatit. Bude velmi obtížné hledat prostředky na to, abychom závazky zaplatili. Některé projekty jsou skutečně vypočteny tak na hraně, že každé procento navýšení nákladů anebo výpadku tržeb znamená rozdíl mezi ziskem a ztrátou.

Knihkupectví v dnešní době je spíše službou a příspěvkem kultuře a vzdělanosti, kdy ekonomika vychází tak, že až na konci roku, ve vánočním období, dokáží knihkupci dostat výsledky na nulu nebo vytvořit mírný zisk. Chápeme, že v rychlosti, s níž se v této krizi rozhoduje, nebylo mnoho času na řešení individuálních specifik, ale dnes již by ministerstva kultury, školství, hospodářství toto přehlížet neměla, protože jinak hrozí zánik některých i větších knihkupectví. Erudici knižního personálu není možné nahradit běžnou obchodní službou. Jsou na něj navázány stovky profesí a odborností od autorů, překladatelů po editory, korektory a další činnosti, jejichž živobytí je nyní ohroženo. Vidíme to sami. V loňském a předloňském roce jsme v době růstu zachraňovali několik malých knihkupectví, která by jinak skončila. Půjčky či odklady plateb znamenají pouze definitivní přenesení finanční zátěže na knihkupce.

Jsou někteří pronájemci ochotni s vámi jednat ohledně slev nebo určitých úlev v nájmech?

Oslovili jsme každého vlastníka, ve kterém máme svůj prostor. Jsou světlé výjimky, zejména jednotliví místní vlastníci, kteří jsou mimo obchodní centra. Ti s nám jednat chtějí. Co se týká ostatních, zejména v obchodních centrech, tak je situace výrazně složitější. Nemáme žádný příslib a nebyl otevřen žádný prostor k jednání. Objevují se náznaky úlev, ale situaci neprospívá i to, že velká část vládních slibů vypadá úplně jinak, než se o nich hovořilo. Navíc vládou vybraný německý model je nastaven na bohatou ekonomiku, jíž stále nejsme – v zahraničí existují daleko lepší příklady rozdělení finanční zátěže, kdy se jistým dílem podílí nájemce, pronajímatel, bankovní sektor a stát. Dodneška návrhy nejsou projednány a nejsou finalizovány. Vlastníci obchodních center se tak odkazují na to, že máme sledovat podpůrné vládní programy a sami se nechtějí vyjadřovat k tomu, jaké podmínky či úlevy by mohli poskytnout.

Jak by měly podle vás vypadat přijatelné podmínky, které by neohrožovaly chod společnosti a prodejen?

Všichni vlastníci objektů by si měli uvědomit, že podmínky, které jsme si sjednali, byly přijaty v době, kdy si nikdo z nás nedovedl představit situaci zavřených objektů ze dne na den. Počítali jsme s případnou ekonomickou krizí, která má ale postupný nástup a lze se na ni připravit. Rozhodně ale nikdo nepočítal s okamžitým výpadkem tržeb. Doufám, že si všichni uvědomí, že kvůli tomuto tvrdému dopadu si budeme muset všichni společně sednout k jednacímu stolu a podmínky přejednat tak, aby odpovídaly situaci na trhu.

Jednali jste už s vládními představiteli o požadavcích?

Individuálně ne. Knižní trh se v této otázce semknul. Vláda slíbila konstruktivní přístup, ale ministr kultury Zaorálek jednání přerušil a na další naléhavé výzvy nereaguje. To může mít za následek, že nízkomaržový byznys, jakým knižní průmysl bezesporu je, může ve své původní podobě zaniknout. Podobně je to s odborností knihkupců a jejich provozními náklady, zejména pronájmy prodejních prostor.

Konkurence je na tom podobně špatně?

Rozhodně. Jak přímá konkurence, tak ostatní retailové obchody.