Bezprecedentní rok školní výuky přinesl podle odborníků či zástupců škol kromě negativ i příležitosti k modernizaci českého školství. Záleží však na tom, zda se nové zkušenosti podaří využít a snahu podpoří i stát. Pročistit by se podle nich mohl zastaralý obsah učiva, změnit by se mohlo hodnocení žáků či zapojení technologií do výuky. Důležitá však bude i schopnost škol dohnat narůstající nerovnost mezi žáky.

Podle zástupců škol a odborníků se po roce distanční výuky zlepšila komunikace škol s rodiči, schopnost žáků i učitelů využívat digitální technologie a některé změny, které se zdály dříve příliš revoluční, by se mohly nyní setkat s větším pochopením. „Mnoho dříve nepředstavitelných věcí a změn je najednou možných. Teď jde pouze o to, zda tuto příležitost dokážeme smysluplně využít, tedy zda společně připravíme takové změny, které učitelé nejen zvládnou, ale které i vnitřně přijmou,“ uvedl pro deník Echo24 předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Zamyslet by se pak podle něj měly školy nad tím, které tradiční znalosti dnes děti ještě potřebují. „Jedním z pozitivních důsledků by tak mohlo být jisté pročištění obsahu učiva,“ dodal Černý. Podle šéfa Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka je nutné promyslet, jak využít efektivně nové znalosti a prvky distanční výuky i při té běžné. „To je určitě možné a může to i zvýšit efektivitu výuky,“ uvedl pro deník Echo24.

Podle Zajíčka neproběhla transformace výuky všude hladce a efektivně, ale většina škol situaci zvládla. „To, co by za běžné situace trvalo roky, jsme museli zvládnout v řádu dnů až týdnů,“ uvedl pro deník Echo24 Zajíček. „Hlavní pozitiva vidím v oblasti výrazného zlepšení digitálních kompetencí učitelů a také v nutnosti vybrat ta nejdůležitější témata a znalosti, které je podstatné pro vzdělávání žáků. Distanční výuka však nemůže nahradit výuku prezenční. Největší problém je v oblasti praktické výuky na středních odborných školách,“ dodal.

Podle programového ředitele společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého je otázka, zda se podaří přenést zkušenosti z distanční výuky a zapojení technologií do „ideálního mixu“, který spojí pozitiva z distanční i prezenční výuky. Školství má pak podle něj díky zkušenosti s distanční výukou „našlápnuto“ k proměně od známkování k formativnímu hodnocení žáků. I podle něj pak může dojít ke změnám v obsahu výuky. „Věřme, že to pomůže nastartovat proměnu obsahu vzdělávání ke skutečným funkčním gramotnostem, chodících encyklopedií dnes už netřeba,“ dodal.

Distanční výuka však přinesla i řadu problémů, které je třeba v novém roce řešit. „U velké části žáků a studentů došlo k částečnému výpadku tradičních školních znalostí, především v oblasti jejich procvičení a upevnění. Nemyslím ale, že je to něco, co by se nedalo do několika měsíců dohnat,“ uvedl Černý. „Největším negativem vzešlým z pandemie je ohromný nárůst nerovností z doby distanční výuky. Ne všechny děti mají ideální rodinné zázemí a podmínky pro učení, k tak dlouhé době bez školní docházky potřebujete podporu od rodičů, ale té se mnoha žákům doma nedostává,“ uvedl Hřebecký. Školy musí podle něj tyto děti identifikovat a snažit se zahladit mezery ve vzdělávání či sebevědomí žáků, stát by pro to měl podle něj vytvořit mimořádné podmínky.

Stát by se pak podle zástupců škol měl věnovat v příštím roce i zlepšení vybavení a pracovních podmínek ve školách. Například předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová uvedla, že stále chybí učitelé předmětů jako je informatika, fyzika, chemie či matematika. Řešit by se podle ní měl také nedostatek nepedagogických pracovníků, se kterými se v platových tabulkách nepočítá.

Ke změnám ve vzdělávání má dojít i podle v říjnu schválené vzdělávací strategie do roku 2030. Školáci by se měli učit méně faktů a lépe se orientovat v množství informací, které se k nim dostávají ve větším množství než dřív. „Když jsme skoro před dvěma lety začali na strategii pracovat, některé z našich centrálních tezí, například důraz na digitální kompetence, formativní hodnocení nebo redukci objemu předávaných informací, byly někdy vnímány jako příliš revoluční. Dnes to zažíváme na vlastní kůži,“ uvedl dříve  Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd UK, který vedl tým odborníků pracujících na koncepci strategie.

Na novou strategii by měly navázat změny v takzvaných rámcových vzdělávacích programech, které určují učivo. Jejich obsah by se podle ministerstva školství měl výrazně redukovat. Podle dřívějších informací by se změny ve výuce měly týkat dětí, které půjdou do škol v roce 2026.