Smog byl na podzim 1989 tak nesnesitelný, že vyhnal občany Teplic demonstrovat do ulic. Sametová revoluce překvapivě nezačala zásahem na pražské Národní třídě, jak se běžně udává, ale již o šest dní dříve v severních Čechách. Ve dnech 11. až 13. listopadu 1989 demonstrovala až tisícovka nespokojených občanů proti „nelidskému přístupu k ochraně životního prostředí.“ Protestující nakonec dotlačili komunistické vedení města k dialogu. Demonstrace přitom uspořádal jen šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra.

Stupňující smogové inverze trápily severní Čechy od poloviny října 1989. Vedení města situaci řešilo jen výzvami lidem, aby nevětrali a raději nevycházeli z domu. Teprve šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, který byl mezi přáteli známý jako Oněgin, se však rozhodl konat. Společně s kamarádem Davidem Krčmářem vyrobil 300 letáků, jimiž vyzýval občany, aby 11. listopadu přišli na náměstí Zdeňka Nejedlého (dnes Benešovo náměstí) vyjádřit nesouhlas s „nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva.“ Občané měli na demonstraci přijít v plynových maskách či rouškách.

Předrevoluční Teplice byly výrazně spojovány s undergroundovou či punkovou komunitou. Právě underground měl zřejmě na demonstrace velký vliv, protože členové společenství pomáhali s šířením plakátů a tvořili jádro demonstrujících. Nápad zřejmě vznikl v místní hospodě. „O uspořádání nějakého hapennigu v plynových maskách nebo podobné provokaci jsme se v té době několikrát bavili. Rozebírali jsme to i v restauraci U Ptáčků a mám dojem, že u toho tehdy byl i Oněgin,“ řekl pro idnes Jan Saidl, jeden z účastníků demonstrace.

S výrobou letáků Jindrovi pomáhal kamarád David Krčmář. „Zbyšek za mnou přišel na konci října. Pak jsme udělali 300 letáků, já jsem je psal na psacím stroji,“ řekl Krčmář pro Českou televizi.

„Myslím, že jeho hlavní motivací k ekologické demonstraci bylo to, že jeho sestra měla z ovzduší zápaly plic, mononukleózu i jiná bolestivá onemocnění, tím žil,“ sdělila České televizi matka „Oněgina“ paní Jindrová. Sám Jindra tragicky zahynul v roce 1996 při autonehodě.

Demonstranti dotlačili komunisty k dialogu

V sobotu 11. listopadu se na náměstí sešlo přibližně 800 lidí. Demonstrovali především mladí lidé. „Byli tam skoro všichni z teplického undergroundu, také studenti z gymnázia a konzervatoře, nebo máničky z nedaleké restaurace Split, které tam tehdy od rána vysedávaly,“ popsal Sajdl protestující pro idnes. Demonstrující na sobě často měli avizované plynové masky či roušky a drželi se zásady, že se jedná o ekologický, nikoliv politický proces. Dav se nakonec vydal průvodem centrem města a skandoval hesla jako „Chceme čistý vzduch“ či „Nechte nás dýchat“. Demonstrace se obešla bez přítomnosti policie.

Druhý den se na náměstí sešlo údajně přes tisíc lidí. Došlo však k prvnímu střetu s policií. Demonstranti proto sestavili petici s ekologickými požadavky. Požadovali veřejné setkání zástupců města s občany k problémům životního prostředí. O demonstracích se navíc dozvěděla i Svobodná Evropa.

Třetí den byla petice předána předsedovi městskému výboru, který reagoval vyhýbavě, což vedlo k další demonstraci. Posílená policie vytlačila protestující z náměstí a ti se proto vydali před budovu okresního vedení KSČ, kde tajemník pod tlakem davu slíbil veřejnou debatu.

Debata byla naplánovaná na 20. listopad. Mezitím však proběhly události na Národní třídě. Při setkání na zimním stadionu v Teplicích tak ekologická témata byla překryta tématy politickými. Jednalo se pravděpodobně o první dialog mezi občany a komunistickou mocí. „V severních Čechách nastal průlom bez ohledu na vývoj v Praze. Ryze ekologická tematika dostala v roce 1989 novou dimenzi – politickou,“ napsal historik Miroslav Vaněk ve článku Předehra k 17. listopadu 1989.