S pandemií postupně mizí i práce z domova. Jak ukazují nejnovější průzkumy, většina zaměstnavatelů má o tomto způsobu práce pochybnosti a chce zaměstnance vidět zpátky na pracovišti. K tomu se je chystají nalákat i řadou ústupků, jako je například zavedení pružnější pracovní doby. Některé firmy pak plánují nechat zaměstnance pracovat většinu času na dálku, personalisté však varují, že kvůli tomu mohou začít zaměstnance i ztrácet.

U většiny zaměstnavatelů převládají v případě práce z domova obavy. Téměř pětina z nich se nejvíce obává propadu produktivity, 14 % pak horší spolupráce s kolegy. Další zaměstnavatelé se pak bojí ztráty firemní kultury či problémů se zajištěním dobrých pracovních podmínek a inovací. Dalších 10 % si není názorem na práci z domova jistých. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 705 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR.

Naopak 37 % zaměstnavatelů obavy z práce z domova nemá. Naprostá většina firem bude přesto trvat na tom, aby byla většina pracovníků po celou dobu na pracovišti. Oproti minulému čtvrtletí, kdy to vyžadovalo 62 % zaměstnavatelů, to nyní bude chtít až 80 %. „14 % předpokládá, že jejich zaměstnanci budou kombinovat práci z domova s prací na pracovišti. Pouze 2 % firem předpokládají, že jejich zaměstnanci budou pracovat vzdáleně po většinu pracovní doby. 4 % českých zaměstnavatelů prozatím neví,“ zjistil výzkum.

Ruku v ruce s tím však musí na 65 % českých zaměstnavatelů řešit problém s náborem nových zaměstnanců. Pouze čtvrtina jich podle výzkumu hlásí, že s obsazením volných pracovních pozic nemá problémy, a desetina si není jistá. Firmy zřejmě i proto chystají řadu ústupků. Kolem třetiny firem plánuje zavést pružnou pracovní dobu, flexibilní začátky či konce pracovní doby nebo kombinaci práce na dálku a na pracovišti. Osm procent zaměstnavatelů pak chce zavést sdílená pracovní místa. Naopak 40 % žádné změny ve flexibilitě práce nechystá.

Jak ukazují některé průzkumy, samotní zaměstnanci většinou vnímají práci z domova jako spíše pozitivní zkušenost, přiznávají však i řadu nedostatků či problémů. Podle květnového průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti UP ČR vnímalo spíše pozitivně home office až tři čtvrtiny zaměstnanců a většina by tak chtěla pokračovat i nadále, zároveň však 40 procentům zaměstnanců chyběl kontakt se spolupracovníky či pravidelný pracovní režim, jako je cesta do práce a z práce či pauza na oběd. Zaměstnancům kolem 40 let pak oproti ostatním výrazně více v domácím prostředí schází klid na práci.

Jako největší pozitivum pak viděli práci z domova i zaměstnanci středně velkých firem, ukázal průzkum agentury Instant Research. „Respondenti nejčastěji uváděli možnost práce mimo kancelář (13 %) a přímo možnost práce na home office (25 %). Více než třetina (34 %) si pochvalovala, že měla více volného času, než když museli denně dojíždět do zaměstnání,“ uvedl Michal Vejvoda, Business Development Manager společnosti Software602, která průzkum zadávala.

Personalisté však varují, že negativní aspekty práce z domova mohou pro firmy znamenat i problémy s udržením zaměstnanců. Podle majitelky personální agentury Advantage Consulting Olgy Hyklové ztrácí zaměstnanci sounáležitost s firmou, mizí osobní vztahy s kolegy či dochází ke ztrátě firemní kultury. To pak vede k tomu, že je pro ně mnohem snazší firmu opustit. „Stále častěji se setkáváme s tím, že například IT profesím, které v současné době pracují výhradně z domu, je v podstatě jedno, pro koho pracují. Stále častěji je přetahují zahraniční firmy, které jim nabídnou vyšší plat. Může se tedy stát, že firmy, které se rozhodnou své zaměstnance v režimu home office nechat trvale, o ně mohou začít přicházet, protože si jejich zaměstnanci k firmě jednoduše nevytvoří žádný vztah,“ uvedla Hyklová.

Značný pokles ve využívání práce z domova spolu se zlepšující se epidemií pak potvrzuje i dlouhodobý výzkum Život během pandemie. „Od začátku dubna se využívání práce z domova omezuje – v týdnu od 26. dubna na home office plně fungovalo 13 % pracujících a částečně dalších 8 %. V týdnu od 17. května to bylo už jen 10 % s plnou prací z domova a dalších 7 % s částečnou,“ konstatují výzkumníci. Během první vlny pandemie na jaře minulého roku přitom z domova pracovalo až 23 % respondentů, v březnu letošního roku pak bylo maximem 18 %.