Bolivijský prezident Evo Morales v neděli oznámil demisi, informoval místní deník El Deber. Šedesátiletý politik, který stál v čele země od ledna 2006, reagoval na nejnovější výzvy velení armády a policie, aby rezignací uklidnil masové protesty. Ty v této jihoamerické zemi zažehly před třemi týdny výsledky voleb hlavy státu, které opět vyhrál Morales a které opozice označila za podvod. Uznat je v neděli odmítla i Organizace amerických států (OAS), která prováděla v zemi audit voleb.

Morales, který stál v čele země téměř 14 let, v neděli nejprve oznámil, že vyhlásí nové volby. To ale opozici nestačilo a prohlásila, že bude pokračovat v protestech, dokud prezident neodstoupí. Demonstranti opět vyšli do ulic a armáda poté varovala, že zakročí proti ozbrojeným skupinám. Posléze velení armády i policie vyzvala Moralese, aby odstoupil.

V televizním projevu Moralese oznámil, že odstupuje a označil předchozí kroky opozice za "občanský, politický a policejní převrat". "Mým jediným hříchem je, že jsem indián," uvedl také Morales, první prezident Bolívie z řad domorodého indiánského obyvatelstva.

Demisi v neděli po boku Moralese oznámil i viceprezident Álvaro García Linera, ketrý byl v této funkci také od ledna 2006. "Byl jsem viceprezidentem indiána, rolníka a zůstanu mu vždy věrný," prohlásil v projevu přenášeném ve státní televizi Linera. Už před jejich oznámení rezignovalo několik členů vlády i jeden guvernér za vládní stranu.

"Rezignuji také proto, aby mé sestry a bratři ve vedoucích funkcích Hnutí za socialismus (MAS) nebyli nadále pronásledováni a nebylo jim vyhrožováno," uvedl také Morales. "Lituji tohoto převratu a chci vám říci, že boj nekončí. Budeme pokračovat v boji za rovnost a mír," uvedl Morales.

Demisi Moralese přivítal mimo jiné jeho hlavní rival z prezidentských voleb a exprezident Carlos Mesa, kerý demisi označil za "konec tyranie". Oslavy vypukly ve městě Santa Cruz, které je baštou Moralesových odpůrců.

Morales byl od ledna 2006 prvním indiánským prezidentem Bolívie a zpočátku se těšil široké podpoře obyvatel. Posléze ho ale opozice začala vinit z autoritářství, mimo jiné proto, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.