Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině. Aliance podle prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Moskva v minulých dnech předložila USA a NATO řadu návrhů, které by podle jejího názoru zaručily ruskou bezpečnost.

„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska," zdůraznil Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá.

Šéf Kremlu dal najevo, že Západ a Ukrajinu pokládá za viníky nynějšího růstu napětí v Evropě. Rusko podle něj jen reaguje na vznikající hrozby, například se obává, že ukrajinská vláda chystá další vojenskou operaci proti proruským separatistům v Donbasu na východě země.

„Dali jsme na srozuměnou, že další rozšiřování NATO na východ je nepřípustné," sdělil Putin. „Nejsme to my, kdo přišli k USA se střelami. To oni rozmisťují střely na prahu našeho domu," zdůraznil a přirovnal to k hypotetické situaci, kdy by Rusko rozmístilo rakety u kanadsko-americké nebo americko-mexické hranice.

Putin nicméně ocenil „velkou pozitivní reakci“ na ruské návrhy, požadující od Západu bezpečnostní záruky. Podtrhl, že nyní není řada na Rusku, aby dávalo světu záruky, nýbrž na Západu. „Teď je míč na jejich straně,“ řekl na adresu západních zemí, kterým Kreml v minulých dnech předložil sérii návrhů týkajících se bezpečnostních otázek. Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě.

„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci," prohlásil Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po kterém následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.