I přes vyhrocené vztahy Ruska a Spojených států spolupráce na vesmírném programu pokračuje zatím téměř beze změn. Ruská raketa tento týden vynesla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kromě dvou Rusů i Američana. Francisko Rubio se tak stal prvním americkým astronautem, který od začátku války na Ukrajině odcestoval na ISS ruskou lodí. V polovině října má americká loď Crew Dragon naopak dopravit na oběžnou dráhu ruského pasažéra. „Rusové jsou si jednoznačně vědomi toho, že jejich odchodem z Mezinárodní vesmírné stanice pro ně skončí pilotovaná kosmonautika,“ říká odborník na kosmonautiku Milan Halousek.

V prvních měsících po začátku ruské invaze na Ukrajinu hrozil tehdejší ředitel vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, že pokud Západ nezruší své sankce, může to mít za následek pád ISS, protože stanice je poháněna motory, které obsluhuje ruská posádka. K žádné eskalaci ale nakonec nedošlo a spolupráce americké i ruské posádky pokračuje i přes politickou krizi, která se momentálně odehrává na Zemi.

Nový ředitel ruské agentury Jurij Borisov naopak nyní prohlásil, že se Rusko chce podílet na činnosti ISS až do roku 2028, ještě v červenci přitom tvrdil, že se Moskva začne z mezinárodního projektu stahovat už o čtyři roky dříve. Roskosmos už dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, podle člena České astronomické společnosti Milana Halouska toho ale nebudou minimálně do té doby, než skončí provoz ISS, který je plánovaný do roku 2030, schopni.

„Rusové mluví o vlastní stanici, ale v žádném případě ji nebudou do té doby mít ani naplánovanou. To, co se začne teď plánovat, poletí nejdřív za deset let, v případě Ruska si ale myslím, že je to nezprovoznitelné, protože Rusko je v současné době v obrovské ekonomické a technologické krizi. Jsou to jen výkřiky. Nebudou na to mít ani lidsky, protože jim odcházejí inženýři a další odborníci. Takže právě z těchto důvodů se budou snažit na Mezinárodní vesmírné stanici vydržet co nejdéle,“ říká Halousek pro deník Echo24.

Momentální atmosféra na ISS popisuje jako „pracovní“. Zvlášť přátelská ale podle něj nejspíš nebude. „Existují záběry, jak má posádka společnou večeři a komunikuje spolu, ale oni spolu na profesionální bázi komunikovat musí a tu politiku se do toho asi snaží nezatahovat, byť to ale asi zcela možné není. Pro obě strany, ať tu mezinárodní, což jsou Spojené státy, Evropa, Japonsko, Kanada, tak pro Rusy je stanice a práce na ní velice důležitá a významná. Obě o ni nechtějí přijít a jedna bez druhé by její provoz zajišťovala jen velmi těžko.“

Halousek vysvětluje, proč je spolupráce a komunikace mezi posádkami pro stanici životně důležitá: „Stanice se v podstatě nedá technicky úplně rozdělit a vědí to Rusové i Američané, takže vědí, že musejí spolupracovat, protože americký segment zajišťuje elektřinu a ruský úpravu dráhy letu.“