Několik význačných ekonomů, včetně držitelů Nobelovy ceny, v průběhu minulého týdne kritizovalo virtuální měnu bitcoin. Nejkritičtější byl laureát Nobelovy ceny z roku 2001 Joseph Stiglitz, podle kterého by „bitcoin měl být zakázán“, informuje server CNN. Ke komentářům ekonomy přiměla skutečnost, že cena bitcoinu ve středu překonala hranici 11 000 dolarů (asi 236 500 korun) za jednu svou jednotku.

V rozhovoru pro televizi Bloomberg, Stiglitz prohlásil, že „bitcoin by měl být zakázán. Bitcoin je úspěšný jen díky svému potenciálu pro obcházení, díky nedostatku dohledu. Neslouží žádné sociálně užitečné funkci“.

V příčinách popularity bitcoinu s ním souhlasil kolega Robert Shiller, který získal Nobelovu cenu v roce 2013 za svůj výzkum hospodářských bublin. Podle Shillera je bitcoin populární díky své „protivládní, protiregulační atmosféře.“

„Je to nádherný příběh. Kéž by byl pravdivý,“ dodal Shiller na konferenci v Litvě.

Bitcoin kritizovali také význační bankéři a investoři. Šéf investiční společnosti Goldman Sachs Lloyd Blankfein řekl, že bitcoin je „mechanismem k udržování podvodů“.

Investor Carl Icahn prohlásil, že virtuální měna „vypadá jako bublina“.

Již dříve bitcoin kritizoval například miliardář Warren Buffet, podle kterého je kryptoměna „opravdovou bublinou“ nebo šéf banky JPMorgan Jamie Dimon, který řekl, že bitcoin je „podvod, který jednou vybouchne“.

Bitcoin ve středu poprvé překonal hodnotu 11 000 dolarů, což je nárůst o 1000% od začátku roku. Nicméně poté okamžitě klesl o dva tisíce dolarů. Vysoká kolísavost je pro bitcoin typická.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.