Pro řadu lidí je konec měsíce kritickým obdobím, během kterého se mohou ocitnout ze dne na den bez práce. Napomáhá tomu i chování státu, kdy po několikanásobném naléhání ze strany firem a společností zatím není jasné, jaká pravidla bude mít kurzarbeitový program Antivirus. Vláda Andreje Babiše tak přispěla k propouštění u tisíců firem, které se zbavují pracovníků, aby přežily další měsíc v tvrdých opatřeních ze strany státu. První na řadě jsou číšníci, kuchaři či pracovníci v cestovním ruchu. Hospodářská komora proto rozjíždí projekt, ve kterém chtějí zachovat zaměstnanost a využít zákoníku práce k přesunu lidí do jiných firem.

Nejasné podmínky a málo informací ze strany státu vedlo několik společností k propouštění svých zaměstnanců. Na úřadech práce je tak ke konci měsíce velký nápor, kdy se lidé hlásí do evidence žadatelů o práci, žádají o podporu v nezaměstnanosti nebo o dávky v hmotné nouzi. Další nápor má přijít poté, co vláda konečně odsouhlasí kurzarbeitový program Antivirus, který projednává už více jak týden. Jeho finální podmínky však nejsou dosud známé a kabinet Andreje Babiše je projedná až během úterý, tedy v době, kdy už firmy budou muset propouštět.

„Vláda bez předchozího varování zavedla ze dne na den silná restriktivní opatření, která dusí naši ekonomiku. Až se zpožděním začala řešit, jaké to přináší fatální dopady. Tento dopředu nepromyšlený postup, znemožnil lidem i firmám plánovat, což v ekonomice vytváří větší než nutné škody. Na příkladu kurzarbeitu je tento problém dobře patrný. Některé firmy jsou současnými okolnostmi donuceny k propouštění. Jelikož neznaly parametry kurzarbeitu, nemohly správně plánovat. Mohlo se proto stát, že propustily více lidí, než nutně musely,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Propouští skoro každá pátá restaurace

Podle průzkumu Hospodářské komory, která výsledky redakci Echo24 poskytla, začaly firmy propouštět zejména v oblastech gastronomie a cestovního ruchu. Jedná se tak o segmenty, které jako rizikové označovali odborníci už od samého počátku. „K propouštění přistoupilo 7 procent respondentů, zejména v restauračních službách u 17 procent firem a v cestovním ruchu u 14 procent firem. Nejvíce zaměstnanců ale u nás působí ve výrobě ve zpracovatelském průmyslu, kde došlo k propouštění u 9 procent podniků,“ uvádí průzkum komory, do kterého se zapojilo 1387 firem.

Další vlny propouštění však budou následovat. Z analýzy průzkumu plyne, že propouštění v horizontu června zvažuje 40 procent restauračních služeb a 39 procent firem v cestovním ruchu. Ve zpracovatelském průmyslu, do kterého se řadí strojírenství, chemické společnosti nebo například pekárny, uvažuje 35 procent firem o propouštění. Oproti tomu ve stavebnictví se podle vyjádření komory propouštění dotkne jen minimálně. V tomto oboru je navíc velká poptávka a nábor nové síly plánuje 12 procent firem. Že jsou ohrožena dokládá i to, že pouhá čtvrtina respondentů v průzkumu neplánuje v první polovině roku žádné propouštění.

Komora proto chystá spustit projekt Zachraň práci, ve které umožní zaměstnavatelům, aby svým zaměstnancům umožnili dočasně přejít k jiné společnosti. To podle zákoníku práce může udělat zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem. Formálně tedy pracovník bude zaměstnán u své firmy a má stejnou mzdu, podniky si tak jen přefakturují mzdové náklady. Komora si od toho slibuje, že dojde k menší krizi na trhu práce, státu ušetří peníze a zaměstnanci si udrží svůj životní standard.

Kromě personálních otázek firmy přiznávají, že se problémy způsobené represivními opatřeními značně podepisují na chodu společností. Skoro polovina podniků přiznala, že musela udělat pracovně-organizační změny, které se nejvíce týkají zpracovatelského průmyslu a právnických osob. Skoro třetina firem rozpustila své rezervy, konkrétně nejvíce u cestovního ruchu a restauračních služeb. Varovným signálem je i skutečnost, že skoro 30 procent firem musela zpozdit některé platby. Bezprostředně to tak postihne i dodavatelsko-odběratelské řetězce. Každá pátá firma také přistoupila k osekání mezd a snížení benefitů. Škrty se projevily také ve výdajích na reklamu, zrušení objednávek a zboží a pozastavení investic.

Svaz ochodu a cestovního ruchu už na začátku března varoval, že v oboru může dojít k výpadku 15 miliard a k ohrožení až 40 tisíc pracovních míst. Svaz proto žádal rychlou reakci vlády, která se však dostavila se zpožděním. Firmy také žádaly, aby kurzarbeit, kdy se stát dohodne se zaměstnavateli a zaměstnanci a přispívá tím podnikům na náhrady mzdy, byl v platnosti již minulý víkend. Toho se však podnikatelé nedočkali.