Gruzínské prezidentské volby vyhrála Zurabišviliová
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Bývalá gruzínská ministryně zahraničí Salome Zurabišviliová vyhrála středeční prezidentské volby v Gruzii s 59,52 procenty hlasů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura TASS po sečtení všech hlasů. Zurabišviliová, která vystupovala jako nezávislá kandidátka, se těší podpoře vládní strany Gruzínský sen.
Vzhledem k tomu, že v prvním kole, které se konalo 28. října, žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, muselo se o nové hlavě státu rozhodnout v kole druhém. Do něj postoupili Zurabišviliová a Grigol Vašadze, podporovaný opoziční stranou Sjednocené národní hnutí.
Ústřední volební komise oznámila, že Zurabišviliová ve středu získala 59,52 procenta hlasů (1 147 627 milionu hlasů) a její soupeř Vašadze 40,48 procenta 780 633 hlasů. Volební účast v druhém kole činila 56,23 procenta, poznamenala agentura Interfax.
Zurabišviliová prosazuje vyvážený vztah země k Rusku a západním státům, zatímco Vašadze hájí výrazně prozápadní politiku. Vítězka voleb, narozená ve Francii, byla v roce 2004-2005 gruzínskou ministryní zahraničí.
Zurabišviliová se stane první ženou v čele jihokavkazské republiky. Podle svých stoupenců je političkou mezinárodního formátu. Kritici jí ale vyčítají, že mluví špatně gruzínsky, a také její údajně xenofobní výroky o národnostních menšinách nebo o tom, že si Gruzie v roce 2008 sama zavinila válku s Ruskem.
Prezidentské volby byly považovány za klíčový test pro vládnoucí stranu miliardáře Bidziny Ivanišviliho před parlamentními volbami v roce 2020.
Letošní hlasování bylo poslední přímou volbou prezidenta v Gruzii, napříště bude o hlavě státu rozhodovat sbor volitelů. Současně se politický systém změní z prezidentského na parlamentní a prezidentské pravomoci se omezí.
Gruzie je strategickým spojencem Washingtonu na Kavkaze. Doufá, že se jí podaří stát členem Evropské unie a NATO. Přes území státu vedou plynovody a ropovody, kterými proudí ropa a plyn z kaspické oblasti do Evropy.