Svět knihy

Jsme národ knihy a jsme na to hrdí, říká izraelský velvyslanec

Svět knihy
Jsme národ knihy a jsme na to hrdí, říká izraelský velvyslanec

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Izrael letos na Světě knihy vystoupí jako čestný host a představí zde řadu svých známých autorů i oceňovaných publikací nově vycházejících v češtině. Jaká témata převládají v současné izraelské literatuře a jak Izraelci čerpají ze své starověké literární tradice? I o tom mluvil izraelský velvyslanec v Česku Daniel Meron.

Izrael bude letos čestným hostem Světa knihy. Jak se toto partnerství na knižním festivalu projeví?

Festivalu se zúčastní pět předních izraelských spisovatelů, kteří samostatně vystoupí před publikem i v debatách o Izraeli. U příležitosti Světa knihy vyjde i několik izraelských publikací. Jako ambasáda se zde snažíme šířit izraelskou literaturu, například loni v Česku vyšlo devět našich titulů. Češi mají izraelskou literaturu velmi rádi a dobře ji znají. Velmi zajímavým hostem bude několikanásobný kandidát na Nobelovu cenu za literaturu A. B. Jehošua nebo David Grossman, který loni obdržel Manbookerovu cenu za svůj román Přijde kůň do baru. Ten vyjde v češtině pouhých pár dní před začátkem festivalu. Grossman je skvělý spisovatel a je v Izraeli velmi oblíbený, přestože je znám pro své otevřené vystupování proti vládě. Na festivalu bude přítomno i jméno nedávno zesnulého bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese, jehož biografie zde vyjde rovněž v květnu. Doufejme, že ji před vaším publikem představí sám Peresův syn, jenž by měl do Česka dorazit.

Které z izraelských autorů byste českým čtenářům osobně doporučil?

Jednoznačně již zmiňovaného Davida Grossmana. Pro (duchem) mladé čtenáře Etgara Kereta, jehož knihy jsou jak vážné, tak komické. Rád bych zmínil i spisovatelku Ajelet Gundar-Gošen, jednu z největších hvězd současné mladé izraelské literatury, jíž letos vyjde v Česku novela Lvi se probouzejí a přijede ji sem v říjnu osobně představit. Sám jsem osobně nadšen z literárního projektu, který vznikl na židovském Lauderově gymnáziu v Praze. Tamním žákům se natolik zalíbila izraelská poezie, že se rozhodli v rámci hodin hebrejštiny přeložit některé ze slavných textů do češtiny a vydali brožuru básní pod názvem S pomateností vonných bylin. Jedna z nich je velmi výjimečná i pro české publikum. Jde o píseň zvanou Praha, kterou složil jeden z našich nejznámějších zpěváků po okupaci Československa v roce 1968. Izraelci český lid milují a tuto událost prožívali sami velmi traumaticky.

Které hodnoty se zdůrazňují v současné izraelské literatuře?

Jedním ze zdůrazňovaných témat jsou dilemata mladé generace, která se musí potýkat s rychle se měnícím světem, globální scénou, technologiemi, ale i s každodenním životem – vztahy, živobytím, světem, jenž je mnohem více globální než národnostní. Dalším tématem, na nějž se klade silný důraz, jsou otázky života a smrti, pokračující konfrontace s některými sousedy. Otázka, jak žít v tomto nepřátelském prostředí a ve stejnou dobu si udržet svou důstojnost. Jak bojovat proti terorismu, ale co možná nejvíc humánním způsobem, abychom neztratili svou lidskost.

Jak Izraelci sami sebe v literatuře vykreslují? Jako hrdiny, jako oběti, nebo úplně jinak?

Záleží na generaci. Například A. B. Jehošua, který píše už přes 40 let, si v sobě ještě nese vzpomínky svých rodičů. Jejich generace přišla buď z arabských zemí, kde byli Židé utlačováni muslimy, nebo z Evropy, kde čelili holocaustu. U starší generace autorů se často vyskytují tyto těžké a silné vzpomínky na události před vznikem Izraele, na budování našeho národa. Dalším z častých témat, s nimiž se naše literatura vypořádává, jsou konflikty mezi různorodými skupinami v Izraeli. Nejsme homogenní společností. Někteří Izraelci jsou svým založením sekulární, moderně myslící a prozápadní ve svém chování, vedle nich žijí v Izraeli ortodoxní židé, dalších více než dvacet procent naší populace tvoří Arabové. A naše literatura se konflikty či prolínáním těchto různorodých skupin často věnuje.

Pociťují Izraelci hrdost na své literární kořeny? Jsou si vědomi významu své starověké literatury jako jednoho z pilířů celé západní společnosti?

Na tohle jsme velmi hrdí a rádi si říkáme „národ knihy“, tedy lid Starého zákona. V židovské kultuře jsme vedeni k tomu, abychom si navzájem vyprávěli příběhy, abychom předávali příběhy svým dětem. Jde o velmi silnou tradici v naší kultuře.

Jaké žánry jsou mezi izraelskými čtenáři oblíbené?

Milujeme science fiction, historické romány, biografie. V Izraeli jsou velmi oblíbení autoři z Latinské Ameriky, Číny nebo Japonska. Izraelci rádi čtou literaturu, která je přenese do jiných míst. Ne že by neměli rádi svou zemi, ale jsou to nadšení cestovatelé, a to jak v reálu, tak i jen ve své imaginaci. Obecně si myslím, že co se týče knih, mají Izraelci podobný vkus jako Češi.

Vycházejí v Izraeli i čeští autoři?

Ano, ale podle mého soudu ne dostatečně. Každý miluje Kunderu, všichni samozřejmě znají Kafku, někteří pak Karla Čapka. Když jsem byl teenager, jedna z mých nejoblíbenějších knih byly Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Zmínil bych i Viktora Fischla nebo Ruth Bondyovou, izraelské autory českého původu. V Tel Avivu funguje České kulturní centrum, kterému se daří šířit v Izraeli českou kulturu, nejen literaturu. Nedávno například byla v Jeruzalémě uvedena do provozu rozhledna od českého architekta Martina Rajniše, každé jaro v Jeruzalémě probíhá hudební festival, letos i s účastí českých hudebníků.

Více informací o veletrhu Svět knihy najdete ve speciální příloze ZDE.

10. května 2018