Komentář Lenky Zlámalové

Nástup evropského Donalda Trumpa

Komentář Lenky Zlámalové
Nástup evropského Donalda Trumpa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Český Trump Andrej Babiš. Maďarský Trump Viktor Orbán. Rakouský Trump Sebastian Kurz. Přirovnávání a hledání podobností je oblíbenou disciplínou veřejné debaty. Donald Trump je fenomén a symbol nové politiky, vzpoury proti pseudoelitám, ovládajícím klíčové instituce, které ztratily schopnost vést. Proto je k němu s gustem srovnáván každý politik, který ve své zemi boří status quo a odmítá progresivní dogmata o migraci, ekologismech a genderových identitách.

Málokdy to sedí. Trumpismus sice může vypadat jako chaotická transakční politika, má ale docela jasně dané cíle. Ve zkratce se dají shrnout jako zvýšení životní úrovně (zdaleka nejen v ekonomickém slova smyslu, patří sem také bezpečí) pro co nejširší vrstvy Američanů, kteří jsou ochotni živit se vlastní prací a nechtějí být závislí na státu. Obchodní války, tvrdá migrační politika a vycouvávání z globálních klimatických dohod jsou všechno jen kroky na cestě k tomuto cíli.

Nejpovrchnější je srovnávání Andreje Babiše s Trumpem. Spojuje je jen minulost v byznysu, fintivé manželky a tvrdá linie k migraci. Trump je výrazně „probyznysový“ prezident. Výrazně omezil regulace, snížil daně a seřezal řadu sociálních výdajů. Andrej Babiš má úplně jinou klientelu. Většina jeho voličů je závislých na příjmech od státu. Sociální dávky, stejně jaro regulace podnikání, za něj výrazně bobtnají. Představa, že by Trump zavedl v Americe něco jako EET nebo kontrolní hlášení faktur k daním, je fantaskní.

U Viktora Orbána je podobných rysů s trumpismem víc, stejně jako u rakouského kancléře. Ani jeden si ale netroufne vybočit z globálního klimatického konsenzu a nebrání své ekonomiky před ekologistickými zátěžemi a regulacemi, jak to dělá Trump pro Ameriku. Maďaři ratifikovali Pařížskou klimatickou dohodu už v roce 2016. Stejně jako Rakušané, byť Kurz byl tehdy jen ministrem zahraničí, nikoliv kancléřem.

Jestli se teď někde vynořuje evropský Trump, je to v Nizozemsku. Země, která bývá často považována za baštu evropského levicového liberalismu, pyšní se tolerovanými měkkými drogami, eutanazií, manželstvím homosexuálů a u migrace dlouho razila multikulturalismus, zahýbá prudce doprava. Progresivisté a zastánci evropského statu quo v prohlubování integrace, ekologických a bioetických tématech jsou tady ve volbách tvrdě válcováni.

Ve víkendových regionálních volbách, které rozhodují také o obsazení Senátu, zvítězilo pravicové Fórum pro demokracii. Získalo 86 z 570 mandátů, o něž se ve dvanácti nizozemských provinciích bojovalo. Právě regionální volby rozhodují také o obsazení Senátu se 150 křesly. Fórum v něm získá výrazné zastoupení. Na druhém místě skončila vládnoucí liberální VVD premiéra Marka Rutteho. Získala jen 80 namísto dosavadních 89 křesel. Ztratila přesto, že se Rutte v posledních letech snažil razit poměrně tvrdou linii proti migraci. Jeho vláda například prosadila odebírání nizozemského občanství podezřelým z radikalizace a terorismu, pokud mají ještě občanství jiné země. Krok, o nějž se snažila Francii, ale nikdy ho nedotáhla, má v Nizozemsku velmi tvrdou verzi. Rozhoduje tam exekutivně ministr spravedlnosti. Ještě víc než Rutte ztratili křesťanští demokraté pádem z 89 na 74 křesel. A velmi slabý výsledek zaznamenal i Geert Wilders, který se propadl z 66 na 41 křesel.

Lídr vítězného Fóra pro demokracii Thierry Baudet je pozoruhodná figura. Přestože na první pohled působí jako přesný opak Donalda Trumpa, je mu stylem i obsahem politiky v Evropě vůbec nejvíc podobný.

Šestatřicetiletý Baudet si doma vysloužil titul dandy populista díky svému vytříbenému stylu oblékání. Popírá všechny tradičně šířené mýty o pravicových populistech jako obhroublých primitivech s dryáčnickým slovníkem. Baudet, který má indonéské předky, je brilantní intelektuál s doktoráty z práv a historie. Svou doktorandskou práci psal u známého britského konzervativního filozofa Rogera Scrutona. Přátelí se s předním francouzským konzervativním filozofem Alainem Finkielkrautem. V parlamentu často promlouvá latinsky. Na rozdíl od pseudointelektuálů je to skutečný intelektuál s velmi dobrým postřehem a porozuměním, co se ve společnosti děje. Baudet je skutečná elita, protože má schopnost ostatní přesvědčit, aby ho následovali.

Luxuje voliče nejen Wildersovi, ale především vládnoucímu Ruttemu. Jeho vysoká podpora ukazuje, jak Niozemci smýšlí o evropské integraci. Baudet je tvrdý euroskeptik, který nevěří v reformu Unie a volá po nexitu. „Jsem ideologicky proti EU, proti vnitřnímu trhu, proti otevřeným hranicím, proti euru, proti celé této konstrukci,“ říká Baudet pro de Volksrant.

Tím, jak intelektuálně působí, přitahuje výrazně širší publikum než Wilders. Na rodíl od něj se nesoustředí jen na tažení proti islamismu a migraci. Má podstatně širší záběr. A právě ten ho výrazně víc než povrchní znaky spojuje s Donaldem Trumpem. Nejen v této kampani, ale v celé své politice se soustředí na na tři témata. Migrace, klima a kupní síla. Stejně jako Trump si dobře uvědomuje, že lidé chtějí především vzestup životní úrovně. A tu jim ohrožují otevřené hranice a posedlost regulacemi ve jménu klimatické změny. Mluví o klimatické hysterii a o tom, „jak lidé, kteří nás měli chránit, otevřeli hranice migraci z úplně jiných kulturních okruhů, než je ten náš“.

Jestli obsahem politiky Baudet připomíná Trumpa, stylem oslovování voličů dokáže být stejně efektivní jako naši Piráti. Umí to na sociálních sítích. Při návštěvě Prahy před dvěma lety, kdy přednášel na CEVRO, zdůrazňoval, že Facebook už pomalu ztrácí vliv a on ho používá především k oslovování seniorů. Mladé loví na jiných internetových platformách.

Dandy si umí zařídit mediální prostor i provokativními výroky, u nichž si je jistý, že je většinově progresivistická média nenechají bez povšimnutí. Rád si hraje na nadřazeného alfa samce. Podle průzkumu Ipsosu je mezi jeho voliči 64 procent mužů. „Ženy obecně méně excelují v celé řadě profesí a mají méně ambicí,“ prohlásil v rozhovoru v roce 2017. „Je to často tím, že se víc zajímají o rodinu.“ Strhla se nenávistná bouře progresivistů, přestože popsal jen fakt, který jasně dokazují sociologické průzkumy. Ženy se dětem a rodině prostě věnují více než muži a velmi často prostě kariéru více balancují a nedávají profesi tolik co muži.

Jde i dál. Před třemi lety napsal v komentáři, že ženy touží být ve své nejniternější podstatě ovládány a hledají si dominantní muže. „Nechtějí, aby jejich ne a odpor byly respektovány. Ve skutečnosti ženy bytostně chtějí být přemoženy a dominovány. Ano, chtějí být uchváceny.“

Po takových výrocích je široká publicita v médiích zajištěna zdarma. Netřeba investovat do kampaně. Je to podobné džiu-džitsu, využití energie a nasazení protivníka ve vlastníků prospěch, jaké předvádí Trump. Hysteričtí progresivisté jsou jejich nejlepší promotéři.

 

27. března 2019