Vymývání mozků? Holanďané se přou, zda si jejich 17. století zaslouží označení „zlaté“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ne všechno bylo jen zářivé v 17. století, kdy dnešní Nizozemsko bylo obchodní, vojenskou a uměleckou velmocí, a tak se Amsterodamské muzeum rozhodlo pro toto období přestat používat v zemi vžité označení Zlatý věk. Narazilo ale u řady nizozemských politiků včetně premiéra; někteří postup muzea rovnou označili za vymývání mozků.
Kurátor muzea Tom van der Molen tento týden v prohlášení uvedl, že označení Nizozemský zlatý věk je úzce spjato s národní hrdostí na tehdejší prosperitu a mír, ale "ignoruje mnoho negativních aspektů 17. století, jakými byly například chudoba, válka, nucené práce či obchodování s lidmi".
Premiér Mark Rutte, který na vysoké škole studoval nizozemské dějiny, krok muzea označil za nesmyslný. Tento týden na tiskové konferenci Rutte poznamenal: "Určitě si umíte představit věci, které ve Zlatém věku dobré nebyly, ale myslím, že je to skvělé označení... Investujme svou energii do vytvoření nového Zlatého věku". Podobné stanovisko zaujal také ministr školství Arie Slob. "Už mne trochu unavují debaty o jednom názvu," řekl. Populistický zákonodárce Thierry Baudet na twitteru rozhodnutí muzea označil za "čiré vymývání mozků".
Holandská republika, jak bývají často označovány Spojené provincie nizozemské, byla v 17. století proslulá obchodováním, které přineslo velké bohatství městům jako byly Amsterodam či Leiden. Rembrandt van Rijn a Johannes Vermeer zde vytvořili svá mistrovská díla a země byla spojována s kreativitou, svobodným myšlením a náboženskou tolerancí, v Naardenu nedaleko Amsterodamu v té době žil v exilu také český myslitel Jan Ámos Komenský.
V uplynulých letech ale aktivisté v Nizozemsku začali více upozorňovat na temnou stránku holandského bohatství v 17. století, a to zejména na obchodování s otroky.
Muzeum uvedlo, že konec označení Zlatý věk je jedním z kroků na cestě, jejímž cílem je muzeum, které dá prostor i lidem, jejichž příběhy zatím nebyly vyprávěny či nemají dostatečné zastoupení.