Ruští špioni vysazení do Kanady s falešnou identitou žili v Severní Americe léta a narodily se jim tam děti. V roce 2010 byli zatčeni a v rámci výměny špionů deportováni do Ruska. I se svými syny, kteří ovšem v Rusku v životě nebyli. Jsou stále kanadští občané? Nejvyšší kanadský soud tento týden definitivně řekl, že ano. Pokud to zní jako zkazka ze špionážního filmu, tak hlavně proto, že ten příběh skutečně inspiroval americký televizní seriál The Americans, který se vysílal v letech 2013 až 2018.

Donald Heathfield a Tracey Foleyová se v Kanadě objevili někdy v osmdesátých letech. Ve skutečnosti se ovšem jmenovali Andrej Bezrukov a Jelena Vavilovová a byli to vycvičení agenti, jejichž identitu KGB uloupila dvěma Kanaďanům, kteří zemřeli jako malé děti. Než se mohli dostat k plnění špionážních úkolů, bylo jejich úkolem splynout s davem, vybudovat si legendu normálních Kanaďanů.

Donald studoval a založil si firmu na přímý prodej dětských plen. V devadesátých letech se jim narodil syn Timothy a pak Alex. Později žili ve Francii a pak v USA, což bylo od začátku jejich cílem. Žili v Cambridge ve státě Massachusetts, Donald tam vystudoval Kennedy School of Government na Harvardově univerzitě a začal pracovat pro mezinárodní konzultantskou firmu. Tracey pracovala v cestovní kanceláři (stejně jako fiktivní špioni v The Americans) a jako realitní agentka. Donald svůj cizí přízvuk vysvětloval tím, že jako dítě diplomatů chodil do internátní školy v Československu.

Ale kdosi doma, tedy v SVR, nástupkyni KGB, je zradil a FBI je a další ilegály sledovala už od roku 2000. V roce 2010 se rozhodla jednat. Není jasné, proč – možná dvojitému agentovi, který na ilegály upozornil Američany, hrozilo prozrazení, možná se některý z ilegálů blížil skutečnému špionážnímu úspěchu. To se Donaldovi a Tracey nikdy nepodařilo. V rychle dojednané operaci byla celá skupina, z níž nejproslulejší se stala rusovláska Anna Chapmanová, ve Vídni vyměněna za několik lidí odsouzených v Rusku za špionáž. Jedním z nich byl Sergej Skripal, později otrávený novičokem v britském Salisbury.

Když se ilegálové v závěru seriálu The Americans vrátili do Ruska, jejich děti zůstaly v Americe. To v roce 2010 udělal i tehdy sedmnáctiletý Juan Lazaro Jr., syn jednoho ze zatčených párů, který je dnes pianista. Tim a Alex, jimž bylo tehdy dvacet a šestnáct, ale odletěli za rodiči do Ruska. Shodou okolností se tam měli toho roku beztak podívat – rodina před zatčením plánovala dovolenou v Turecku, Francii a Rusku. Teď se ocitli v zemi, kde nikoho neznali a jejíž jazyk neuměli.

Oba bratři se léta vyhýbali novinářům. V roce 2012 ovšem Alex chtěl jet do Kanady studovat. Kanadské velvyslanectví mu ale na poslední chvíli zrušilo vízum v jeho ruském pase. Když nedostal ani francouzské a britské vízum, začal usilovat o kanadský pas. Kanadský úřad však rozhodl, že není kanadským občanem, a prvoinstanční soud mu dal za pravdu. Od té doby případ putoval kanadskými soudy, obě strany se v případě neúspěchu odvolávaly.

V této situaci poskytli bratři několik rozhovorů západním novinářům. Alex studuje v nejmenované evropské zemi, Tim pracuje ve finančním sektoru v Asii. Oba shodně tvrdí, že se necítí být Rusy a nemají k této zemi vztah. Když se jich někdo zeptá, odkud jsou, odpovídají, že z Kanady. Byť ovšem v této zemi naposledy žili jako malé děti. V Rusku žije jejich babička, která ale neumí anglicky, takže se mezi nimi žádné pouto nevyvinulo. A rodiče, kteří nyní pracují pro velké ruské firmy – on pro Rosněft, ona pro Norilsk Nickel. Na otázky o nich bratři odpovídají opatrně, dalo by se to shrnout obligátním „je to složité“. „Samozřejmě jsme prožili těžké chvíle, ale když na ně budu naštvaný, nepovede to k žádným blahodárným výsledkům,“ říká Tim. „Jsem rád, že tak silně věřili v nějakou kauzu, ale důsledkem jejich rozhodnutí je, že já k zemi, pro niž riskovali život, necítím žádné pouto. Přál bych si, aby mě svět netrestal za jejich rozhodnutí a činy. Je to hluboce nespravedlivé.“

Nejvýmluvnější informace v rozhovorech ovšem nespočívala v tom, co bratři řekli, ale v jejich fotografiích. Vypadají naprosto typicky rusky.

Podle zákona má na kanadské občanství právo kdokoli, kdo se v Kanadě narodí, což se ale nevztahuje na dítě „diplomatického nebo konzulárního činitele nebo jiného představitele nebo zaměstnance cizí vlády v Kanadě“. Rozhodování se točilo na tom, zda je rozvědčík z falešnou identitou „jiný představitel nebo zaměstnanec cizí vlády“. Nejvyšší soud nyní 19. prosince rozhodl, že není. Hlavní argument zněl, že diplomat požívá imunit a privilegií, jejichž odvrácenou stranou je to, že nemá některá práva – jako právě to, že jeho dítě nemá nárok na kanadské občanství. A špioni sice byli zaměstnanci cizí vlády, ale bez imunity.

Spor vedl Alex, avšak rozhodnutí jistě bude analogicky platit i pro staršího Tima. V jeho případě se vyskytuje ještě další zápletka. V médiích zaznělo, že FBI má nahrané, že rodiče Donald a Tracey Timovi prozradili, kdo skutečně jsou, a on vyjádřil ochotu v budoucnu rovněž pracovat pro vlast. Ale toto tvrzení nezaznělo před žádným soudem a Tim to popírá.

Oba mladíci dostanou zpátky pasy, ne však jména. Ta museli vrátit. Rodiče zemřelých dětí, jejichž jména KGB zneužila, jsou ještě naživu a podle rozhovorů v médiích nemají ke svým falešným jmenovcům právě vřelý vztah. Staronoví Kanaďané se tak jmenují Alexandr a Timofej Vavilovovi.