Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Uvedla to mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Zprávu od auditorů EU, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošní roku, podle ní úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

„Od začátku říkám, že žádný střet zájmů nemám a na tom trvám,“ reagoval na dotaz novinářů Toman. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat „absolutně nemůže“. Odmítl také to, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací. Podle zdrojů ČTK je v Česku v zemědělských dotací ročně vyplaceno kolem 40 miliard korun.

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK, který v pátek zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se předloni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun. Konsolidované tržby firmy stagnovaly na 155,1 miliardy korun, v roce 2016 činily 155,3 miliardy korun. Za poklesem stál výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru produkujícím hnojiva. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti. Výsledky Agrofertu za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

Další zprávu, která se týkala auditu SZIF, doposud fond podle mluvčí neobdržel. „Přestože současný návrh auditní zprávy, kterou zveřejnila některá média, není určen SZIF a netýká se evropských zemědělských fondů, vyhodnocujeme uvedené závěry z hlediska dopadu do našeho dalšího postupu,“ sdělila.

Doplnila, že až SZIF zprávu z auditu obdrží, bude o dalším postupu jednat s kompetentními orgány. Těmi jsou Národní fond ministerstva financí a řídící orgán Program rozvoje venkova (PRV), čímž je ministerstvo zemědělství. „SZIF nemá v současné době k proplacení žádný projekt PRV některé ze společností z holdingu Agrofert,“ tvrdí Nováková.

Server iRozhlas.cz ale minulý pátek upozornil na to, že zemědělský fond s firmami z holdingu Agrofert stále podepisoval smlouvy, přestože od loňského srpna platí nová unijní pravidla o střetu zájmů. Podle serveru od té doby fond uzavřel smlouvy na šest nových projektů za téměř 40 milionů korun. Téměř šest milionů dostal například producent kuřat, firma Xaverov, která spadá pod firmu Agrotrade, již ovládají otec i bratr ministra zemědělství Tomana.

Dotace, které šly holdingu Agrofert od loňského 2. srpna, se podle Registru smluv a iRozhlas.cz týkaly firem: velkochov prasat SPV Pelhřimov, ovocnářské firmy SADY CZ, farmy s kuřaty Výkrm Tagrea, výrobce násadových vajec pro chov brojlerových kuřat SCHROM FARMS a firmy AGRO Rozsochy, která se zabývá rostlinnou výrobou a chovem skotu.

Pokud by i auditní zpráva o zemědělských dotacích navrhovala peníze vrátit, mohlo by to mít na Agrofert jako největšího producenta v českém zemědělství a potravinářství hospodářský dopad. Předseda opoziční ODS Petr Fiala premiéra vyzval, aby požádal Sněmovnu o potvrzení důvěry vládě. Babiš s tím nepočítá, v reakci napsal, že ODS může vyvolat hlasování o nedůvěře.