Bělorusko v úterý jmenovalo nového velvyslance ve Švédsku, který se povinností v této skandinávské zemi ujme poprvé od roku 2012. Tehdy mezi oběma státy vypukla diplomatická roztržka v důsledku „výsadku“ plyšových medvídků s protestem proti porušování svobody slova v postsovětské republice.

„Běloruský velvyslanec ve Stockholmu nebyl skoro šest let. Teď už můžeme oficiálně říct, že doba ledová mezi Běloruskem a Švédskem skončila. Mezistátní dialog je plně obnoven. Hovoříme o všem, i o tom, v čem se neshodujeme,“ řekl agentuře Belta nový velvyslanec Dzmitryj Mirončyk, který byl donedávna mluvčím běloruské diplomacie.

V Stockholmu se Mirončyk hodlá zaměřit hlavně na hospodářské vztahy, které v krizi utrpěly nejvíce. Vzájemný obchod se proti roku 2012 výrazně zmenšil.

Bělorusko před šesti lety vyhostilo všechny švédské diplomaty z Minsku a uzavřelo své velvyslanectví ve Stockholmu v odvetě za akci, kdy se z letadla, najatého švédskou reklamní kanceláří, vysypaly na běloruské území plyšoví medvídci. Každý měl u sebe běloruský nápis „Nás nelze umlčet“ jako výraz protestu proti porušování svobody slova autoritářským režimem v Minsku.

Diplomatické styky nicméně nebyly přerušeny úplně a o osm měsíců později se švédský zástupce do Minsku vrátil.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vzápětí po incidentu sesadil velitele běloruských pohraničníků a vojenského letectva a protivzdušné obrany. Nejhůř asi dopadl pohraničník odsouzený vojenským soudem ke dvěma letům odnětí svobody za to, že neohlásil přelet hranic cizím letounem.

Švédsko patří k zemím, které se za demokracii v Bělorusku zasazují nejaktivněji. Zejména poté, co Lukašenkovo znovuzvolení do čela země v prosinci 2010 provázelo podezření z podvodů a falšování. Nicméně v roce 2016 Evropská unie zrušila většinu sankcí proti režimu v Minsku v reakci na osvobození opozičníků, uvězněných při demonstracích, které propukly po prezidentských volbách v roce 2010.