Bývalá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na poslední chvíli urychlila avizovaný harmonogram podávání třetích dávek. Nově se k nim oproti očekávání dostanou už i lidé starší 45 let. Za tím může stát i to, že po značném zrychlení v posledních týdnech začal v tom posledním zájem o očkování opět opadat. A to zejména o očkování třetími dávkami, které tvoří delší dobu zcela dominantní část denně podaných dávek.

Vláda otevřela hranici pro rychlejší přeočkování třetí dávkou, tedy už po pěti měsících, pro lidi nad 55 let v neděli, pro skupinu starších 50 let se měla otevřít až o týden později. Místo toho nakonec padlo rozhodnutí už ve čtvrtek a od pátku se mohou nechat posilující dávkou očkovat dokonce lidé nad 45 let. Podle bývalého premiéra Andreje Babiše bylo třeba urychlit podávání třetích dávek, jelikož mohou poskytnout lepší ochranu před novou variantou omikron, jejíž větší rozšíření se očekává i v Česku zřejmě v době svátků.

Dosud se však věkové kategorie pouštěly postupně zejména z toho důvodu, že panovaly obavy o kapacity očkování, bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) mluvil o tom, že v případě uvolnění očkování všem by mohlo dojít na čekací lhůty v řádu týdnů. Spolu s posilujícími dávkami pro mladší ročníky se totiž spustilo například i očkování dětí od pěti do jedenácti let. Odborníci mluvili o potřebné kapacitě až 150 tisíc dávek denně.

Jak ukazují čísla z posledního týdne, současný zájem, který v posledních týdnech rapidně stoupal, se však nedokázal dostat přes hranici 100 tisíc podaných dávek denně. A v tomto týdnu začal poprvé opět klesat. V každém dnu se v porovnání s minulým týdnem podalo o několik tisíc dávek méně, například minulý čtvrtek se podalo přes 99 tisíc dávek, tento čtvrtek už jen 90 tisíc. Z většiny za tím podle dat ministerstva zdravotnictví stojí propad právě v podávání třetích dávek, které tvoří už několik týdnů dominantní část očkování.

Snahu „vyočkovat“ se z další vlny koronaviru pomocí třetích dávek zvolila i řada jiných států, například Velká Británie se snaží zrychlit natolik, že povolí všem dospělým získat posilující dávku už po třech měsících od dokončeného očkování. To už nyní mohou lidé nad 30 let. Británie patří mezi pionýry v podávání posilujících dávek, v zemi ji má už přes 44 % lidí starších 12 let.

Česko v porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie zatím v podávání třetích dávek zaostává, nachází se v pořadí až na sedmnáctém místě. Posilující dávku zde dostalo 16,5 % populace. Nejvíce posilujících dávek podle dat ECDC dosud podalo občanům Rakousko s téměř 37 % z celé populace, za ním je Maďarsko s 31 % a Irsko s Belgií či Německem. Ve všech má posilující dávku kolem 25 % populace. Průměr EU je 19,2 %.

Vakcinace proti covidu začala v Česku na konci loňského roku. Od té doby aplikovali zdravotníci 14,75 milionu dávek, ukončené očkování má 6,54 milionu lidí. Podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví se bude lhůta pro přeočkování následně zkracovat i pro další věkové skupiny.

Od 5. ledna se lhůta pro podání posilující dávky očkování zkrátí podle čtvrtečního rozhodnutí ministerstva na pět měsíců také pro lidi ve věku nad 35 let a od 19. ledna pro všechny starší 18 let. Lidé očkovaní jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson mají nárok na posilující dávku po dvou měsících.