Koronavirus se blíží. Ve velkém udeřil v Itálii, objevil se v Innsbrucku. Je dobré připravit se na nejhorší, totiž na to, že člověk bude donucen strávit čtrnáct dní v domácí karanténě, neboť si byl zalyžovat v Alpách. Pro tento případ se bude hodit velký štos knih. Jedna, kterou by člověk rozhodně neměl minout, je Světová válka Z od Maxe Brookse. Ta vyšla v anglickém originále již v roce 2006 a minimálně její první půlka s až překvapivou přesností předpovídá nynější krizi kolem koronaviru.

Světová válka Z je apokalyptický zombie horor. Od přehršle ostatních příběhů o zombících se liší svou snahou realisticky popsat, jak by zombie apokalypsa mohla vypuknout, jak by se zachovaly světové státy a jak by nakonec byly zombíky poraženy. Kniha se rychle stala klasikou žánru.

Děj začíná šířením zombie viru, který člověka nejdříve zabije a pak znovu oživí jak zabijácké monstrum. První podobenství s dneškem je ihned na začátku knihy. První lidé nakažení zombie virem jsou Číňané v provincii Čchung-čching, která v realitě sousedí s provincií Chu-pej, jejímž hlavním městem je Wu-chan.

Čínská vláda zpočátku vše zapírá a tutlá. Virus je také těžké rozpoznat, dokud na něj člověk neumře, nepozorovaně se tak rozšíří do zbytku světa, kde najednou vypuknou ohniska nákazy podobné tomu, co právě prožívá severní Itálie.

Západní státy se více bojí vyvolávání paniky než samotné nemoci. To platí obzvlášť o Spojených státech, kde právě probíhá volební kampaň. Navíc společnost je unavená z neustálých válek v zemích třetího světa, které nic neřeší. Lidé tak nevěří svým vládám, ty se zase nemají k drastickému řešení. Když vyjde pravda najevo, panika je o to horší.

Hrozba nemoci je neustále umenšována a nemoc je označena pouze za silný druh vztekliny.

Jediná země, která správně vyhodnotí situaci, je Izrael, který se včas izoluje od zbytku světa. Znovu to má svou paralelu v současném světě. Izraelské ministerstvo zdravotnictví naznačovalo, že by země mohla kvůli koronaviru zavřít hranice pro všechny cizince. Pak ten nápad odvolalo.

Druhá půlka knihy se snad nevyplní. Ve světě pod vlivem apokalypsy nastane všeobecný chaos. Lidstvo se stáhne do bezpečných zón, kde jsou zombíci zlikvidováni. Američané se stáhnou za Skalisté hory, Britové na skotskou vysočinu. Panika a chaos způsobí možná více mrtvých než nemrtví. Například uprchlíci z Pákistánu začnou proudit do Íránu. Ten se je snaží zastavit, což eskaluje až v nukleární konflikt.

Po sedmi letech sbírání sil lidstvo vyrazí do protiútoku a nakonec zvítězí. Poslední paralelou k dnešku je, že pod vlivem lhaní se zhroutí důvěra v čínský režim, proběhne puč a Čína se promění v demokracii. To se sice nestalo, ale množí se zprávy o tom, jak jsou Číňané naštvaní a důvěra v jejich vládu po fiasku ve Wu-chanu rapidně klesá.

Asi hlavním poselstvím knihy je však varování před všeobecnou neschopností. Vlády jsou nerozhodné a krátkozraké. Jedna z postav omlouvá lhaní obyvatelstvu starostí o nevyvolání paniky, státy nedokážou vymyslet strategii, která by apokalypsu zastavila v zárodku, a definovat své slabiny. Brooks obzvláště opovrhuje zkostnatělou byrokracií.

Ta například v USA brání rychlé distribuci testovacích souprav. Ty totiž musí schválit tamější úřad pro bezpečnost léčiv a jediné povolení má federální Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, které nestačí soupravy dostatečně rychle distribuovat. Zprávy o zbytečné byrokracii jsou i v Číně.

Totální kolaps civilizace nenastane a vyspělé státy nejspíše mají dostatečné kapacity, aby koronavirus zvládly, není však těžké představit si, že lidé prchající z chudších postižených oblastí vyvolají migrační krizi, jejíž následky mohou být horší než samotné pandemie.

Každopádně si Světovou válku Z přečtěte, pokud uváznete v karanténě.