Možné sankce, které by Evropská unie mohla spustit v případě, že by Rusko vojensky napadlo Ukrajinu, by Českou republiku mohly výrazně zasáhnout, připustil premiér Petr Fiala (ODS). Ačkoli tento stát není mezi nejvýznamnějšími obchodními partnery, dovoz z Ruské federace do tuzemska v posledních letech rostl. Česko z této země dováží především ropu a plyn, ale i kovy a další suroviny.

Podle dat Českého statistického úřadu putovalo do ČR zboží za zhruba 137,5 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2020 šlo o dvojnásobný objem, proti předpandemickému roku 2019 činil nárůst 19 procent. Největší podíl nákupů připadal na ropu a zemní plyn, u kterých dovoz dosáhl 99,4 miliardy korun, což bylo nejvíce od roku 2015, od kdy jsou dostupné údaje. Právě na plynu z Ruska je ČR v současnosti výrazně závislá. V minulých letech z něj dovážela až 90 procent této komodity.

V pohybu zboží přes tuzemské hranice nicméně patřilo Rusku v loňském roce podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu až 13. místo. Kromě ropy a zemního plynu ČR z Ruska dováží hlavně kovy, za loňský rok jich bylo za 12,8 miliardy korun. Dále to byly chemické látky a přípravky, u kterých dovoz loni činil 11,8 miliardy korun.

Naopak český vývoz do Ruska klesá. Tuzemští exportéři v uplynulém roce do Ruské federace dopravili zboží za přibližně 79,6 miliardy korun, meziročně je to pokles o 5,5 procenta. Před pandemií v roce 2019 vývoz dosáhl výše 85,7 miliardy korun. ČR do Ruska vyváží především stroje a průmyslová zařízení.

V případě, že by západní státy zavedly proti Rusku tvrdé sankce, jak představitelé některých států avizovali, patřila by tak Česká republika mezi země, které by to mohlo citelněji zasáhnout. To přiznal také předseda vlády Petr Fiala. Západní sankce jsou podle premiérova vyjádření v Otázkách Václava Moravce připraveny v různých úrovních podle toho, jak by ruská agrese vypadala, zda by šlo o masivní kybernetický útok nebo o vstup vojsk. Nesmějí být kosmetické a Rusko mají skutečně postihnout. Zveřejnit jejich podobu by nyní bylo netaktické. Zdůraznil, že západní země nejsou připraveny obětovat Ukrajinu a její budoucnost a udělat ústupky, které by se nakonec ukázaly jako špatné a slabé.

„Je zde připravenost těm zemím, co by byly postiženy nejvíc, to nějakým způsobem kompenzovat,“ uvedl. Česko by podle něj bylo zasaženo podle toho, jaký typ sankcí by byl uplatněn. Fiala však připustil, že podle dlouhodobých odhadů by Česká republika patřila k zemím, kterých by se sankce dotkly. Premiér však dodal, že by Česko mohlo dostat kompenzace.

Naopak ekonom Lukáš Kovanda míní, že sankce, které by mohly nastat v případě, že by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, by na Česko výrazněji nedolehly. Uvedl však, že by výrazněji než dosud ještě zdražovaly pohonné hmoty, oslabil by také kurz koruny. Moskva má podle Kovandy poměrně omezené možnosti, jak rozšířením protisankcí zasáhnout výrobky dovážené z ČR.

Jako odvetu za sankce unijních států kvůli anexi Krymu už od srpna 2014 Rusko zakazuje dovoz mléčných a masných produktů, ryb nebo ovoce a zeleniny z EU. „Nelze však vyloučit, že české firmy působící v Rusku tam nyní budou ve zvýšené míře čelit například úřední šikaně nebo jiným podobám ústrku,“ míní Kovanda.

To potvrzuje přímo společnost Madeta, na niž sankce uvalené po okupaci ukrajinského Krymu výrazně dopadly. Tehdy zcela zastavila export svých výrobků na ruský trh, a proto by ji případné další sankce již neměly jak poškodit. „Nás by se další sankce už netýkaly, protože od roku 2014 do Ruska nevyvážíme vůbec nic,“ potvrdila deníku Echo24 tisková mluvčí Madety Marta Faktorová.

Sankce, které platí vůči Rusku již několik let, poškozují také další české firmy. Podnikání v Rusku jim rovněž neumožňuje praktické zmrazení diplomatických vztahů, jež nastalo před rokem po odhalení, že ruští tajní agenti způsobili v Česku výbuch muničních skladů. Ke konci ledna musel ukončit působení na ruském trhu český výrobce dronů Primoco UAV.

Ředitel společnosti Ladislav Semetkovský uvedl, že v souvislosti s již dříve zavedenými sankcemi nedostala firma novou exportní licenci potřebnou pro provoz bezpilotních letounů na ruském území. V důsledku „mrtvých“ diplomatických vztahů ČR a EU s Ruskem firma nemůže na ruském trhu plnit své závazky a rozvíjet byznys, uvedl ředitel.

Ruská pobočka AO Primoco BPLA podle něj jen letos přišla o nasmlouvané zakázky za jednu miliardu rublů (zhruba 282 milionů korun). „Neočekávám, že by mezi Evropou a Ruskem mohlo v dohledné době dojít k zásadnímu zlepšení vzájemných vztahů, rozhodli jsme se tedy přijmout toto rozhodnutí a prodat 100 procent akcií Primoco BPLA,“ dodal Semetkovský.

Přesto, že by případné sankce Západu mohly postihnout i státy, které je na Rusko uvalí, o mnohem více v tomto sporu může přijít právě Rusko. Velkou přítěží by pro něj bylo odstřihnutí od mezinárodního platebního systému SWIFT, což by této východoevropské zemi prakticky znemožnilo či značně zkomplikovalo obchod s jinými státy.