Minimálně jedny volby každý rok – to se stalo v Česku v posledních letech pravidlem. Ani nadcházející rok nebude výjimkou, voliče v celé Evropské unii čekají v květnu volby do Evropského parlamentu. Na české politické scéně se složení kandidátů rýsuje již nyní – lídry své kandidátky již před koncem nového roku představily KDU-ČSL, ODS či KSČM. Evropskou unii navíc s největší pravděpodobností čeká ještě před volbami další změna, historicky poprvé dojde k odchodu jednoho ze členů společenství – Velké Británie.

Češi se voleb do Evropského parlamentu letos zúčastní počtvrté – poprvé složení českých zástupců volili po vstupu Česka do EU v roce 2004. Výběr zástupců do Evropského parlamentu u nás již tradičně provází nízká volební účast – v roce 2014 přišlo k urnám pouze 18, 2 % oprávněných voličů.

Jako první svého lídra eurovoleb představila KDU-ČSL – tím je již od května současný europoslanec Pavel Svoboda, následovaný svými kolegy Tomášem Zdechovským a Michaelou Šojdrovou. O konečné podobě kandidátky mělo být jasno do konce roku – kvůli jednání s několika dalšími subjekty o možné spolupráci však k finálnímu rozhodnutí dojde až v průběhu ledna.

Svého lídra pro volby, kterých se Češi zúčastní 24. a 25. května, v první polovině prosince představila i ODS. Do voleb ji povede současný europoslanec Jan Zahradil, který tak bude do europarlamentu kandidovat již počtvrté. Ostatní kandidáty strana dosud nezveřejnila – podle vedení ODS budou vybráni 21. ledna na zasedání výkonné rady.

O lídrovi mají jasno i u komunistů – stejně jako v případě lidovců a ODS povede stranu současný zástupce strany v europarlamentu, Kateřina Konečná. Strana zároveň v prosinci představila svůj program – apelovat chce na změny v základních unijních smlouvách, přesun pravomocí směrem ke členským státům či zvýšení podílů iniciativ občanů. „Chceme, aby občané měli daleko silnější pravomoc se bránit pomocí různých iniciativ, na které (Evropská) komise bude muset dát jasný zřetel,“ uvedla v polovině prosince Kateřina Konečná.

Svou kandidátku v listopadu sestavilo i vedení ČSSD. Podle grémia stranu do voleb povede současný europoslanec Pavel Poc, z druhého místa bude kandidovat další současná europoslankyně Olga Sehnalová. Seznam kandidátů mělo definitivně potvrdit prosincové jednání širšího vedení ČSSD a ústředního výkonného výboru. To se však z důvodu malé účasti přesunulo na konec ledna, více jsme psali zde.

Rozhodnutí po Novém roce

Během prvního měsíce letošního roku by o podobě kandidátky měly rozhodnout také další strany. Vládní ANO tak učiní do 20. ledna, kdy ve hnutí končí lhůta pro nominace kandidátů. Jako o možném lídrovi kandidátky se mluví především o europoslankyni Ditě Charanzové. Ta by tak mohla nahradit lídra z roku 2014 Pavla Teličku, který se s hnutím rozešel v roce 2017.

TOP 09 zatím oficiálně neoznámila, jak bude vypadat její kandidátka do Evropského parlamentu. Svůj nezájem obhajovat mandát na kandidátce TOP 09 oznámil Jiří Štětina. „Odmítám kandidovat do Evropského parlamentu za TOP 09 navzdory velké podpoře členů ‚topky‘, jejích krajských i regionálních výborů a svých početných voličů,“ uvedl europoslanec. Své rozhodnutí zdůvodnil především nespokojeností s vedením strany předsedou Jiřím Pospíšilem. Ten se proti Štětinovým výrokům ohradil. Strana vyjednává o možné spolupráci v evropských volbách s dalšími stranami, o jednání se stranou již dříve hovořil šéf STAN Petr Gazdík, jehož hnutí jedná o možné společné kandidátce také s dalšími subjekty.

Jasno o kandidátce zatím nemají ani Svobodní – jejich bývalý předseda a dosud jediný zástupce strany v Evropském parlamentu Petr Mach, který v Bruselu zasedal v letech 2014 až 2017, v polovině prosince oznámil, že se o funkci znovu ucházet nehodlá.

Březnový brexit

Na konci března opustí EU Velká Británie. Britská premiérka Theresa Mayová se během loňského roku dohodla se zbývajícími 27 unijními státy na podmínkách vystoupení, naráží ale na odpor v britském parlamentu. Pokud se nepodaří dohodu ratifikovat, přijde takzvaný tvrdý brexit, kdy by se ze dne na den přerušily smluvní vztahy mezi EU a Británií.

Podle britských médií navíc část poslanců preferuje v případě, že k dohodě nedojde, odložení definitivního odchodu země z EU. Skupina konzervativní a labouristických poslanců chce prosadit odklad brexitu, aby se Británie vyhnula opuštění evropského bloku bez dohody. Za nejpravděpodobnější termín odchodu je v takovém případě považován letošní červenec.