Policisté nevyšetřovali případ Čapí hnízdo zbytečně, protože tak podrobný popis podvodu s evropskými dotacemi nevznikl od chvíle, kdy začaly do Česka dotační miliardy proudit. Slovo podvod je použito s odkazem na hodnocení protikorupční agentury OLAF, z pohledu Městského státního zastupitelství v Praze o podvod nejde.

Výstavbu turistického a konferenčního areálu Čapí hnízdo chystala společnost ze skupiny Agrofert, stojí v usnesení od státního zástupce Jaroslava Šarocha. Zřejmě šlo o společnost Imoba, která má v rámci Agrofertu na starosti byznys s realitami, ovšem státní zástupce její jméno začernil. „Tato společnost však nemohla být příjemcem dotace,“ vysvětluje Šaroch. Výstavba i následný provoz ovšem měly být natolik finančně náročné, navíc s nezaručenou rentabilitou, že se k budování hodil i příspěvek ve výši padesát milionů, který nabízel evropský dotační program Střední Čechy. Ovšem dotace byla určena pro malé a střední firmy, a proto Imoba nemohla být jako součást velkého podnikatelského impéria příjemcem této dotace. Bylo tedy nezbytné „opatřit podnik“, který by splňoval podmínky pro žadatele a neměl obrat přes miliardu korun ročně. V Šarochově dokumentu stojí, že na podnět jednoho z obviněných byla z holdingu Agrofert vyčleněna firma, která se později nazvala Farma Čapí hnízdo a měla anonymní akcie na doručitele. Akcie byly prodány dětem majitele Agrofertu Andreje Babiše a jeho partnerce, později je partnerka předala bratrovi. Tím se nová firma formálně ocitla mimo skupinu Agrofert. Jméno autora popsané operace bylo v Šarochově dokumentu začerněno, z kontextu však vyplývá, že opět šlo o současného premiéra Babiše. Miliardář nekoupil akcie Čapího hnízda příbuzným z toho důvodu, že je chtěl naučit podnikat, jak sám tvrdil ve sněmovně. „Je zřejmé, že si tímto krokem chtěl obviněný zajistit vliv na společnost, která tímto areálem disponovala, byť na pozemcích a budovách pronajatých společností Imoba, jejímž akcionářem byla společnost Agrofert a předsedou jejíhož představenstva byl obviněný,“ zjistil zástupce Šaroch.

Pak už šlo všechno podle přesného scénáře. Dne 29. února 2008 podala Farma Čapí hnízdo žádost o padesátimilionovou dotaci. Dvacátého srpna dotační rada Střední Čechy žádost schválila, pouze požádala o doplnění příloh, například příslib bankovního úvěru na další výdaje, které tehdy měly dosahovat čtvrt miliardy. Přílohy dostala a 22. října ředitel regionální rady dotaci pro Čapí hnízdo podepsal.

Totální výpadek na úřadě

Podvodné jednání žadatelů o dotaci nebylo jediným důvodem selhání dotačního systému. Může za to i podivná benevolence dotačních úředníků. V žádosti o dotaci nebyla uvedena jména akcionářů, a nešlo tedy vyloučit, že je Farma Čapí hnízdo součástí větší skupiny – a tudíž nemá na dotaci nárok. Autorka žádosti Jana Mayerová ovšem prohlásila, že se sice ptala, právní zástupci akcionářů jí však jména sdělit nechtěli. To středočeským byrokratům stačilo. Jednoduše odhalit podvod mohli ještě později. Stačilo se zeptat, kdo Farmě Čapí hnízdo ručí za stamilionové půjčky u banky HSBC, protože firma v příloze k žádosti jméno ručitele začernila. Jenže středočeští úředníci se opět nezeptali. Později policie zjistila, že za půjčku se už 25. června 2008 zaručil sám majitel Agrofertu. Tento fakt sám o sobě vylučuje nárok na dotaci, která se poskytuje jenom firmám s problémy při sjednávání půjček. Provoz Čapího hnízda později financoval takřka výhradně Agrofert, mimo jiné i zakázkami na reklamní služby, které dnes policie prověřuje jako daňový podvod. Od července roku 2014 byly zakázány akcie na doručitele a nedlouho předtím Čapí hnízdo pohltila Imoba.

„Nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestných činů, pro které bylo proti obviněným zahájeno trestní stíhání,“ končí státní zástupce Šaroch své usnesení. Další detaily budou zveřejněny, až státní zastupitelství odhalí zbytek spisu.