Poslanec SPD Lubomír Volný napadl projekt Erasmus, který umožňuje mladým lidem studium v zahraničí. Podle Volného tam žijí ve zlaté kleci, nevnímají problémy a vracejí se naprosto nekriticky nastaveni vůči Evropské unii.

Soudě podle reakcí se znevažováním Erasmu Volný dopustil svatokrádeže. Přitom nebyl první a kritika Erasmu není vyhrazená radikálům. V německém sociálnědemokratickém Zeitu vyšel před časem článek Erasmus, Orgasmus!, který označuje Erasmus za největší evropský mejdanový úlet. Studenti podle autorky namísto pilování kompetencí za peníze EU flámují, zatímco podle Volného probíhá politické přeškolování mužstva v Potěmkinových vesnicích.

Plejáda mých přátel, známých a spolužáků na Erasmus už vyjela, většina se vrátila spokojená, ale upřímně nevím o nikom, u koho by v důsledku toho došlo k názorovým výkyvům jakýmkoli směrem. Kamarádka, jejíž konzervativní a v něčem libertariánské nastavení sdílím, si z Norska přivezla dojem sešněrované společnosti posedlé kolektivizací každého aspektu života. Výlet do polského Gdaňsku byl pro ni po pár měsících tím, co výlet do západní ciziny pro Čechoslováka v roce 1986. Sladkosti, pití, svoboda. Navštívila i univerzitní přednášku o norské sociálněprávní ochraně nezletilých, kde se zcela vážně diskutovalo o lehkých tělesných trestech jako o důvodu pro odebírání dětí.

Mé levicově orientované známé vítající uprchlíky pobyt v nebezpečné pařížské čtvrti také nepomohl ke změně názoru, přestože se večer neodvažovala jet jinak než taxíkem, což se jí na Smíchově neděje. Bydlela tam, protože to bylo bydlení levné, ne kvůli kulturnímu obohacení (zlatá klec musela pobavit každého, kdo se vydal na Západ a pokusil se tam vyžít pouze z peněz, které obdržel v rámci projektu). Nicméně se vrátila s ještě silnějším přesvědčením, že francouzská společnost migranty a jejich potomky utlačuje, diskriminuje na základě jména a bydliště, zkrátka vytváří půdu pro negativní nastavení vůči hostitelské společnosti, které může vést až k náboženské radikalizaci. Odborářská tradice znepříjemňující život obyvatel nepřetržitými stávkami ji neštvala jako mě, nýbrž jí imponovala. Jinak řečeno: pokud se z Erasmu vrací studenti EU a multikulturně pozitivní, pak proto, že takoví už odjížděli. Pak je víc namístě debata, jestli se naše univerzity nepřibližují těm západním, kde člověk narazí spíš na kyborga než na konzervativně smýšlejícího profesora a konzervativní studenti i v důsledku toho tvoří podkritickou menšinu, ne však o zhoubném vlivu Erasmu.

Zatímco to Volný schytal ze všech stran, iluzi, že pobyt v zahraničí člověka pohne ke kosmopolitnímu, multikulturnímu smýšlení a nadšení pro pokrok, inkluzi a pestrost, ty zaručeně správné hodnoty moderního Evropana, podléhají také mnozí jeho názoroví odpůrci, přestože si to v této souvislosti neuvědomují – sahají k obvinění z provinciálnosti a „čecháčkovství“, jakmile někdo s jejich pohledem na svět nesouhlasí. Bylo to patrné i v reakci na výroky poslance Volného – měl by prý vyjet do zahraničí, pak by mu slovo progresivní přestalo evokovat progresivní paralýzu, opustil by své zaostalé názory na migraci a na islám a vyměnil SPD za nějakou slušnou stranu, například za Zelené.

Jenže tak to nefunguje – pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí trochu na sever, do Polska. Na světě není mnoho národů, které by mohly říct, že jich je ve světě víc než doma. Pokud Polák sám v zahraničí nebyl, tak tam má zaručeně příbuzné. Takzvaná Polonia – Poláci žijící a volící v cizině – tvoří silnou voličskou základnu konzervativců. Při posledních parlamentních volbách zvítězilo Právo a spravedlnost mezi Poláky ve všech západních zemích s výjimkou Německa. V USA, Velké Británii nebo Norsku s velkou převahou. Už vůbec nemluvě o ruských expatech – Putin dopadl nejhůř u Rusů v Británii, ale i tam suverénně zvítězil v prvním kole.

Volný má pravdu, že sejde na tom, kdo do ciziny vyjede a v jakém prostředí se pohybuje – dělník na ubytovně v Birminghamu zažije tamní společnost úplně jinak než student bydlící v kampusu. Stejně ale záleží na tom, jak si dotyčný interpretuje svět okolo sebe. Lidé mají enormní schopnost utvrzovat se ve svém vidění reality a Erasmus s tím nic neudělá.