Nejnovější ruská "neviditelná" stíhačka Su-57 podnikla první zkušební lety s výzbrojí. Oznámila to ruská média s odvoláním na Borise Obnosova, ředitele podniku, který vyrábí letecké rakety. Při letech se podle ředitele testují "vysoce přesné zbraně umístěné jak uvnitř trupu letounu, tak zavěšené na vnějších závěsnících". Následovat má odpalování raket.

Minulý měsíc jeden z 11 prototypů Su-57 poprvé letěl s novým, výkonnějším motorem. Letoun však dosud nezavršil program státních zkoušek, ani není jasné, kdy a v jakém počtu bude zařazen do výzbroje, poznamenala ruská redakce BBC. Výrobce sice loni na jaře ohlašoval, že první tucet sériových letounů by mělo letectvo dostat v roce 2018, ale program již několikrát nabral zpoždění. Například se počítalo s tím, že tato první ruská stíhačka páté generace se poprvé vznese do vzduchu v roce 2006, první let se ale nakonec odehrál až v lednu 2010.

Hlavním zadáním Su-57 je zajistit vzdušnou nadvládu, k čemuž má napomoci obtížná zjistitelnost radary a infračervenými čidly a schopnost dosahovat nadzvukové rychlosti bez přídavného spalování. Stroj se má také vyznačovat mimořádnou obratností, novou avionikou a radarem, umožňujícím útočit na vzdušné i pozemní cíle za jakéhokoli počasí a v jakékoli době. Ke startu i k přistání mu mají stačit poměrně krátké dráhy.

Americký stroj F-22 Raptor, kterému se ruský stroj podobá, poprvé vzlétl v roce 1997 a mezitím se vyrobily skoro dvě stovky těchto strojů. Spojené státy je nedodávají ani svým nejbližším spojencům. Mezitím USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

Ruský prezident Vladimir Putin během středeční návštěvy Ufy oznámil přijetí nového desetiletého programu přezbrojení ruských sil. Ten pro léta 2018 až 2027 počítá se stavbou jaderných ponorek třídy Borej-B, zařazením stíhaček Su-57 a MiG-35 do výzbroje, s modernizací bombardérů Tu-95, Tu-160 a Tu-22M3, s vývojem nové strategické rakety Sarmat, systému protivzdušné obrany S-500 a hypersonické rakety Cirkon (Zirkon), napsal list Kommersant a dodal, že na přezbrojení má stát utratit asi 19 bilionů rublů (asi sedm bilionů Kč).