Ruská plynárenská společnost Gazprom sice oznámila, že v sobotu dodá Evropské unii mírně více plynu než v pátek, to však podle všeho nepomůže kompenzovat výpadek dodávek přes plynovod Nord Stream 1, ani k ke sražení cen. Podle ekonomů stále hrozí vleklá energetická krize a zdražování.

Gazprom přerušil dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 ve středu. Zdůvodnil to další údržbou, která měla skončit v sobotu ráno. V pátek ale Gazprom uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila v kompresorové stanici Portovaja únik oleje, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

Společnost avizovala, že dodá přes Ukrajinu do Evropské unie 42,7 milionu kubických metrů plynu, což bude mírné zvýšení proti pátečnímu objemu 41,3 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agentura Reuters.

Gazprom neuvedl, za jak dlouho by Nord Stream 1 mohl znovu spustit. Siemens Energy uvádí, že závady tohoto typu by neměly zamezit v provozu plynovodu a že kompresorová stanice Portovaja má i jiné turbíny, které mohou Nord Stream 1 udržet v provozu.

Oznámení ruské firmy zahýbalo i s americkým trhem akcií. „Klíčové ukazatele amerických akcií, Dow Jonesův index a index Standard & Poor’s 500, včera shodně oslabily o více než procento. Přitom americké akcie nejprve povzbudila zpráva, že míra nezaměstnanosti v USA roste, což znamená vyhlížené slábnutí tlaků v oblasti mezd, a tedy inflace obecně. A slabší inflační tlaky znamenají méně restriktivní měnovou politiku americké centrální banky, tedy pozitivní zprávu pro akciové investory,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Podle něj České republice akutní nedostatek plynu nehrozí, pokud se však pozastavení ruských dodávek bude prodlužovat, bude pro Prahu čím dál tím složitější hledat jiné alternativy. „Česká republika by v takovém případě musela přistoupit k důslednému přídělovému hospodaření s plynem zejména v průmyslu. Je pravda, že zásobníky v ČR jsou pro tuto část roku solidně naplněny, podobně jako zásobníky v Německu, ale v případě úplného zastavení dodávek Nord Streamem 1 plyn ze zásobníků v ČR a z alternativních zdrojů nepostačí k tomu, aby tuzemský průmysl plně a bez omezení pokryl své potřeby během nadcházející topné sezóny. Navíc je třeba počítat s tím, že alternativní zdroje se budou ztenčovat z důvodu dodatečné poptávky některých dalších zemí EU, rovněž citelně závislých na ruském plynu. A je třeba počítat i s tím, že burzovní cena plynu v EU může opět začít velmi citelně růst, na nové historické rekordy,“ varuje Kovanda.

Rusko tranzit plynu přes Ukrajinu do EU zajišťuje přes měřicí stanici Sudža, která leží blízko hranic s Ukrajinou. Od května se přes Ukrajinu dostává do EU zhruba o třetinu méně ruského plynu než předtím. Ukrajina totiž rozhodla, že Gazpromu neumožní tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Zdůvodnila to invazí ruských vojsk.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.