Krize kolem Ukrajiny. Putin mluví o provokaci, Němci čekají, že Rusko vrátí zajatce
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem kvůli incidentu v Kerčském průlivu se vyhrocuje. Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem. Krize poznamenala i diplomatické vztahy s Ruskem. Berlín očekává, že Rusko propustí zadržené ukrajinské vojáky i lodě.
Putin s řečmi o agresi Ruska nesouhlasí. „Pokud jde o incident v Černém moři, tak je to nepochybně provokace, zorganizovaná nynějším režimem – a domnívám se, že i stávajícím prezidentem – před prezidentskými volbami na Ukrajině v březnu příštího roku,“ prohlásil Putin na investičním fóru v Moskvě.
Dodal, že v předvolebních průzkumech se prezident Petro Porošenko „nalézá kdesi na páté příčce“ a hrozí mu, že se nedostane ani do druhého kola, a tak musí „cosi udělat, aby vyostřil situaci a vytvořil soupeřům, hlavně z řad opozice, nepřekonatelné překážky“, řekl podle agentury TASS.
Ruský prezident také pochválil pohraničníky, že zadržením ukrajinských narušitelů v Kerčském průlivu splnili svou povinnost: „Vojenské lodě vpadly do výsostných vod Ruské federace, neodpovídaly a nebylo jasné, co se chystají udělat. Jak měli pohraničníci jednat? Kdyby jednali jinak, všichni by skončili před soudem.“
V neděli Rusové u Kerčského průlivu ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a zajali jejich posádku. Kvůli incidentu vyhlásila Ukrajina v deseti pohraničních a pobřežních oblastech válečný stav a prezident Trump dal v tisku najevo, že uvažuje o zrušení připravované schůzky s Putinem. Putin se s ním che i nadále setkat.
Trump ve středu pohrozil, že by mohl kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu plánovanou schůzku zrušit. „Doufám, že budu moci pohovořit s Trumpem v Argentině. Doufám, že můžeme jednat o překážkách obchodu. Trump obecně zastává pozitivní postoj,“ uvedl Putin podle agentury Reuters.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov již dříve naznačil, že Kreml se schůzkou nadále počítá.
Putin se opět ohradil proti západním sankcím. Ty podle něj poškozují i své tvůrce. „Mívali jsme se zeměmi Evropské unie, naším největším obchodním partnerem, obrat 450 miliard dolarů. Teď je to podle mého odhadu 236 (miliard dolarů),“ řekl. Uvedl také, že EU kvůli omezení obchodu s Ruskem přišla o 400 000 pracovních míst. „Cožpak to není rána pro ekonomiky států EU a pro lidi? Vždyť jde o rodiny, jejich příjmy, děti!“ zdůraznil.
Sankce postihly i Rusko, ale ekonomika země se jim mezitím dokázala přizpůsobit, a tak se hlavě státu zdá, že klady momentálně převažují nad zápory. Nicméně investory do Ruska lákal i slovy, že v ruských projektech bývá zisk „třikrát až čtyřikrát vyšší než na jiných trzích“.
Německo: Pro nasazení síly nebyl důvod
Německo očekává, že Rusko propustí zajaté Ukrajince a vrátí ukrajinské lodě zadržené při víkendovém incidentu. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. V oblasti podle něj nesmí být omezována mezinárodní námořní plavba.
Berlín podle Seiberta situaci sleduje s velkými obavami a vyzývá ke zdrženlivosti a dialogu. „Jasné je, že očekáváme od Ruska, že zajatí námořníci budou propuštění, očekáváme také, že zadržené lodě budou Ruskem vráceny,“ poznamenal na adresu 24 Ukrajinců a trojice lodí. Za německou vládu také kritizoval, že se zajatci objevili v ruské televizi.
Německo nevidí žádný důvod, který by ospravedlňoval nasazení síly z ruské strany. O možných dalších sankcích vůči Rusku by podle Seiberta musela diskutovat celá Evropská unie. Hlavní je nyní podle Berlína zmírnit napětí.
Seibert také uvedl, že ani nynější napjatá situace mezi Ruskem a Ukrajinou nemění pohled Berlína na kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře spojit Rusko přímo s Německem, a obejít tak tradiční tranzitní země včetně Ukrajiny. Německo ho nadále podporuje, i když chce, aby Ukrajina i do budoucna hrála roli jako tranzitní země.