Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance se do 14 měsíců zcela stáhnou z Afghánistánu, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600. V sobotu to ve společném prohlášení oznámily vlády USA a Afghánistánu. Prohlášení bylo vydáno krátce před očekávaným podpisem mírové dohody mezi USA a afghánským radikálním hnutím Tálibán. Dodržování této dohody Tálibánem považují USA za nezbytné k uskutečnění plánu na stažení vojsk. V Afghánistánu působí i česká armáda, která zde může podle aktuálního mandátu nasadit až 390 vojáků. USA také podepsaly mírovou dohodu s hnutím Tálibán.

„NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu,“ uvedla v tiskovém prohlášení aliance. Ta dodala, že nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Tálibánem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. „Vyzýváme Tálibán, aby využil této šance na mír,“ uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 000 vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 000. Pokud Tálibán bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Tálibánu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Tálibán poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých vojáků a 2448 amerických vojáků.

Smlouva s Tálibánem

Spojené státy a afghánské radikální hnutí Tálibán v sobotu v katarské metropoli Dauhá podepsaly historickou dohodu, která je základem pro budoucí stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu a politické urovnání poměrů v zemi. Mírové uspořádání Afghánistánu mohou ale podle analytiků ohrozit vnitropolitické spory či neochota všech příslušníků Tálibánu dodržovat příměří.

Delegaci USA na podpisové ceremonii vedl ministr zahraničí Mike Pompeo a americký zvláštní vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad, který vyjednávání s Tálibánem od roku 2018 vedl. Tálibán pak zastupoval mimo jiné i jeden ze zakladatelů hnutí mulla Abdul Ghání Baradar.

„Budeme bedlivě sledovat, zda Tálibán dodržuje podmínky dohody,“ řekl Pompeo a varoval, že tato dohoda nemusí znamenat vůbec nic, pokud nebudou podniknuty skutečné kroky a dodrženy sliby a závazky. Zdůraznil, že cílem USA je bezpečný Afghánistán, kde nebude místo pro teroristická uskupení. Tálibán se v dohodě zavázal, že již nebude udržovat kontakty s teroristickými organizacemi Al-Káida a Islámský stát (IS) a že bude bojovat proti dalším teroristickým uskupením.

„Tálibán v uplynulém týdnu prokázal, že pokud chce žít v míru, může tak učinit,“ uvedl Pompeo. Na adresu Tálibánu řekl, že se hnutí pro mírové rozhovory rozhodlo poté, co zjistilo, že vojenské vítězství je pro něj nemožné.

Baradar v projevu před podpisem dohody řekl, že Tálibán je připraven stanovené podmínky dodržovat. Vznik ujednání označil za vítězství pro Afghánistán, všem účastníkům rozhovorů pak poděkoval za jejich práci. K budoucímu politickému uspořádání v zemi řekl, že chce v Afghánistánu islámské zřízení. Zároveň vyzval všechna politická hnutí v zemi, aby spolupracovaly na vytvoření islámského systému. Obrátil se také na Pákistán, Indonésii, Čínu, Rusko a další země, aby se podílely na budoucí obnově válkou zničeného Afghánistánu.

Dohoda v každém bodě důsledně opakuje, že státnost Islámského emirátu Afghánistán, známého jako Tálibán, Spojené státy neuznávají.

Dohoda počítá s tím, že do 135 dní zůstane v Afghánistánu 8600 amerických vojáků, odchod se bude v této fázi týkat i amerických spojenců. USA se spojenci v této lhůtě zcela vyklidí pět základen. Definitivní odchod vojsk USA a dalších zemí NATO včetně Čechů nastane do 14 měsíců, respektive do devět a půl měsíce po první fázi. Česká armáda má od vlády mandát k nasazení až 390 vojáků.

Ujednání nadále počítá s tím, že do 10. března afghánská vláda udělí svobodu 5000 zadržovaných členů Tálibánu a že hnutí propustí tisícovku zajatců. K tomuto datu také začnou vnitroafghánské mírové rozhovory.

USA přislíbily, že do 27. srpna zruší sankce proti Tálibánu a že se začátkem vnitroafghánských mírových rozhovorů učiní diplomatické kroky, aby protitálibánské sankce odvolaly i další země Rady bezpečnosti OSN a také Afghánistán.

Na oplátku se Tálibán zavazuje, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na Spojené státy a jeho spojence. Tálibán rovněž bude ostatním teroristickým a militantním skupinám bránit v ohrožování bezpečnosti USA a bude trvat na tom, aby ti, kdo v Afghánistánu hledají útočiště, postupovali ve shodě s mezinárodními migračními pravidly.

Vedení Tálibánu po podpisu vydalo příkaz, ve kterém všem svým bojovníkům nařizuje, aby podmínky ujednání dodržovali.