Írán slíbil Rusku dodávky střel a dalších bezpilotních letounů, napsala agentura Reuters s odkazem na čtyři anonymní íránské činitele a diplomaty obeznámené s dohodou mezi oběma zeměmi. Na dodávkách zbraní se podle těchto zdrojů obě země domluvily na začátku října. Teherán i Moskva informace o dodávkách zbraní popírají. Íránské ministerstvo zahraničí v úterý označilo informace agentury Reuters za nepravdivé.

Na dodávkách zbraní se zástupci Ruska a Íránu dohodli údajně 6. října, kdy Moskvu navštívil íránský viceprezident Mohammad Mochbar. Na cestě ho podle zdrojů doprovázeli dva vysoce postavení činitelé íránských revolučních gard a činitel Nejvyšší rady národní bezpečnosti.

„Rusové požádali o další drony a íránské balistické střely s lepší přesností, zejména ze skupiny Fateh a Zolfaghar,“ řekl jeden z íránských diplomatů seznámený s průběhem návštěvy. Tyto balistické střely krátkého doletu typu země-země dokáží zasáhnout cíl na vzdálenost 300 až 700 kilometrů. Dohodu o dodávkách těchto střel potvrdil Reuters i nejmenovaný západní činitel. Íránští představitelé také na schůzce v Moskvě slíbili dodat bezpilotní letouny Šáhid-136, které po zásahu cíle vybuchnou.

Ukrajina v posledních týdnech ohlásila sérii ruských útoků provedených právě tímto typem íránských dronů. Americké ministerstvo zahraničí i ukrajinské úřady uvedly, že Rusko bezpilotní letouny vyslalo i při pondělním ranním útoku na Kyjev.

Použití dronů íránské výroby při útocích na ukrajinská města v úterý jako ničím nepodložené informace odmítla íránská diplomacie. Rovněž Kreml v úterý odmítl, že by používal íránské drony k útokům na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na tiskové konferenci uvedl, že Rusko používá ruské vybavení.

„Rusové si chtěli koupit stovky našich střel, i těch se středním doletem, ale my jsme jim řekli, že můžeme brzy dodat několik stovek požadovaných střel krátkého doletu, typ země-země, Zolfaghar a Fateh-110,“ uvedl jeden z íránských bezpečnostních činitelů. „Nemůžu upřesnit kdy, ale brzo, velmi brzo vyšleme dvě až tři dodávky,“ řekl činitel. Podle íránského diplomata se dodávka uskuteční nejpozději do deseti dnů.

Rusko má kvůli sankcím, které na něj uvalil Západ v souvislosti s invazí na Ukrajinu, obtíže s výrobou vlastních zbraní. S doplněním arzenálu se proto obrací na partnery jako Írán nebo Severní Korea, uvedl nejmenovaný evropský diplomat.

Pentagon v úterý uvedl, že o dodávkách střel v tuto chvíli nemá žádné informace. Washington rovněž v pondělí uvedl, že je možné, že dodávky íránských zbraní Rusku porušují rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2015. Na jejím základě bylo na Írán uvaleno zbrojní embargo, které platilo do října 2020. Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila. Rezoluce však podle západních diplomatů nadále počítá s omezením obchodování s raketami a související technologií, a to až do října 2023.

„Kde se používají není záležitostí prodejce. Ohledně ukrajinské krize jsme na rozdíl od Západu nestranní. Chceme, aby krizi ukončily diplomatické prostředky,“ dodal íránský diplomat.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února. Obě strany na jaře několikrát jednaly o příměří, od té doby jsou ale mírové rozhovory na mrtvém bodě. Ukrajina diskusi o příměří, které by záviselo na ruských ultimátech, odmítá, a to i vzhledem k požadavkům Ruska na její území.