Zaměstnanci Spojených států nedostávají peníze, protože v zemi nastal tzv. shutdown, tedy rozpočtový spor mezi prezidentem a Kongresem. První dějství má za sebou obdobný spor v Česku, při kterém proti sobě stojí vláda a radní hlavního města.

Na první pohled to nedává smysl. Andrej Babiš chce být premiérem-investorem a za svůj hlavní projekt si v hlavním městě vybral cosi, co dříve nazýval úřednickou čtvrtí a čemu se dnes ve vládních materiálech říká administrativní centrum. Co taky Praha potřebuje víc než nové úřady.

Městská rada i její experti se proti takovému plánu už dříve vymezili zcela jednoznačně a šéf Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč dokonce veřejně prohlásil, že se mu z představy úřednické čtvrti nebo městečka chce zvracet.

Odpor radních v čele s novým primátorem Zdeňkem Hřibem je z pohledu zdravého rozumu pochopitelný. Vybudovat na okraji sídliště Letňany, tedy jednoho z nejhorších panelových ghett v hlavním městě, na nejméně 35 hektarech další ghetto, komplex kancelářských budov, kam se každý den ráno sjede deset tisíc úředníků, opravdu připomíná začátek děsivé sci-fi. Česká republika nabírá od roku 2014 tisíce nových úředníků, které je třeba někde umístit. S tím je zřejmě nutné se smířit, přesto je úplně absurdní znásobit dopady byrokratizace výstavbou továrny na výrobu úředních dokumentů, která vyžaduje od města potřebnou infrastrukturu, blokuje rozvojové území i pracovní síly a svému okolí nic nevrací.

Přesto premiér neváhá prosazovat právě tento protismyslný projekt třeba pomocí konfliktu s pražskou radnicí. Při prvním jednání, které proběhlo ve čtvrtek, primátor stavbu úřednické čtvrti odmítl a zároveň se objevily spekulace, že stát by nemusel podpořit projekty, které jsou opravdu potřeba. Rozumí se samo sebou, že se právě za státní peníze vybuduje pražský silniční okruh nebo rychlá železnice na letiště, které jsou investicemi s nejvyšší prioritou z pohledu celé republiky, Babiš však jedná o okruhu společně s úřednickou čtvrtí, a otevírá tak prostor k úvahám, že bez administrativního městečka nebude okruh ani nic jiného.

Za to, že jste nás nechtěli

Přirozeně se nabízí výklad, že konflikt je právě tím, oč tu běží. Šéf ANO utrpěl v pražských komunálních volbách dosud největší politickou porážku, tak třeba uměle vytváří spor, při kterém by to mohl Praze vrátit. Hlavní město je nejdůležitější exekutivní institucí v zemi, která nemusí poslouchat jeho příkazy, při prosazení nepopulárního projektu však premiér může demonstrovat, že také pražští radní se postaví do latě, když je pozve na koberec. Co na tom, že konflikt může ohrozit další rozvoj hlavního města, který je nezbytným předpokladem pro civilizační vzestup celé republiky.

Bylo jen otázkou času, kdy premiér podnikne proti novým vládcům Prahy první útok, a dopředu se počítalo s tím, že půjde o stavbu nových kanceláří. Jsou ovšem jen záminkou pro vyhlášení nepřátelství, jak svědčí fakt, že Babiš s podobnou iniciativou nepřišel, když v Praze vládli jeho lidé.

Pražská radnice stojí pár měsíců po volbách před prvním vážným problémem. Pokud nechce úplně ztratit tvář, musí se vpádu mocenské iracionality ze Strakovy akademie důsledně bránit. Je rozumné nabídnout státu pozemky pro pár kancelářských budov například v rámci revitalizace území Holešovice-Zátory, ovšem zároveň je nutné připravit rozvojový plán, který nebude se státní podporou počítat. Koneckonců největší městské investice uplynulých let, jakými byly tunel Blanka, nový úsek metra A nebo protipovodňová ochrana, byly dokončeny bez pomoci centrálních úřadů. Praha má dost peněz, aby se nenechala vydírat zastavením státních investic.