Zástupci členských zemí Evropské unie se v pátek shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa. Francie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na diplomaty přítomné vyjednávání.

Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.

Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, neboť je plynovod obchází.

Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, ve čtvrtek uvedla, že podpoří návrh Evropské komise usilující o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo bylo proti tomu, protože se obává, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek označila dohodu o pravidlech přepravy plynu jako společný úspěch Německa a Francie. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier ji podle označil za rozumné řešení důležitého problému. Zdroje z Elysejského paláce kompromis hodnotí jako diplomatický úspěch.

"Tento den považuji za dobrý a bez německo-francouzské spolupráce by se to takto neodehrálo," řekla Merkelová.

Členské státy Evropské unie (EU) krátce předtím schválily kompromis ohledně zpřísnění energetické legislativy, který navrhly Německo a Francie. Plynovod Nord Stream 2 se bude stavět dál, i když s omezujícími podmínkami. Berlín a Paříž předtím zastávaly ohledně úprav energetické směrnice odlišný názor.

Merkelová rovněž odmítla veškeré spekulace o tom, že její vztah s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem je narušen. Takové názory se objevily poté, co šéf Elysejského paláce překvapivě zrušil společné vystoupení s kancléřkou plánované na příští týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. "Spolupracujeme každý den na všech důležitých evropských agendách," ujistila Merkelová.

Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, dnes vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard Kč), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.

Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.

Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se ve čtvrtek rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, neboť je plynovod obchází.

Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, ve čtvrtek uvedla, že podpoří návrh Evropské komise usilující o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo bylo proti tomu, protože se obává, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek označila dohodu o pravidlech přepravy plynu jako společný úspěch Německa a Francie. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier ji podle označil za rozumné řešení důležitého problému. Zdroje z Elysejského paláce kompromis hodnotí jako diplomatický úspěch.

"Tento den považuji za dobrý a bez německo-francouzské spolupráce by se to takto neodehrálo," řekla Merkelová.

Členské státy Evropské unie (EU) krátce předtím schválily kompromis ohledně zpřísnění energetické legislativy, který navrhly Německo a Francie. Plynovod Nord Stream 2 se bude stavět dál, i když s omezujícími podmínkami. Berlín a Paříž předtím zastávaly ohledně úprav energetické směrnice odlišný názor.

Merkelová rovněž odmítla veškeré spekulace o tom, že její vztah s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem je narušen. Takové názory se objevily poté, co šéf Elysejského paláce překvapivě zrušil společné vystoupení s kancléřkou plánované na příští týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. "Spolupracujeme každý den na všech důležitých evropských agendách," ujistila Merkelová.

Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, dnes vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard Kč), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.