Teprve třiatřicetiletý Američan Nico Walker má za sebou bohatou minulost. Jako mladý voják se zúčastnil mise v Iráku, kam odešel po střední škole na konci roku 2005. Po návratu z mise se potýkal s těžkými psychickými problémy, v nadměrné míře požíval alkohol i antidepresiva. Svou situaci později řešil stále horšími způsoby – v roce 2010 se stal sériovým bankovním lupičem. Dopaden byl o necelé dva roky později, kdy byl odsouzen a umístěn do vězení. Tam začala další etapa jeho života – stal se spisovatelem. Informaci přinesl deník New York Times.

Walkerova prvotina s názvem „Cherry“ (Třešeň) vychází v tomto týdnu. Již na podzim byla kniha představena na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Na příběh Nica Walkera mě upozornil známý. Přečetl si na internetu jeho příběh a kontaktoval ho s tím, že by svůj příběh měl sepsat,“ uvedl při představení knihy Tim O‘Connell z nakladatelství Knopf‘s. Oba muži následně Walkera ve věznici navštívili, aby mladíka k psaní přesvědčili a domluvili detaily spolupráce.

We‘re thrilled to share that CHERRY by Nico Walker is an August Indie Next pick! Preorder this „bare and essential, direct and unforgiving“ (Matthew Clouser, @BookPeople) novel now: https://t.co/EBNnm6rbxv pic.twitter.com/NGXJSsxUOy

— Alfred A. Knopf (@AAKnopf) June 28, 2018

Mladý válečný veterán v knize popisuje svůj životní příběh. První roky svého života popisuje jako běžný život amerického teenagera. Sám sebe označuje za dobrého studenta, bezproblémové vztahy měl i s rodinou a přáteli. Situace se změnila po jeho odchodu na vysokou školu. Podle svých slov se na škole nudil, nevyhovoval mu ani studentský život. „Nudilo mě to, být pořád ve Spojených státech, chodit ven s kamarády, kouřit marihuanu a nedělat nic pořádného,“ řekl Walker pro New York Times.

V devatenácti letech proto školu opustil a odjel na misi do Iráku. Ta ovlivnila jeho celý další život. Traumata, která ve válce zažil, se po návratu snažil řešit všemi dostupnými metodami. S pomocí rodičů se snažil najít nejlepší psychiatry, žádná pomoc ale nebyla dostatečná, psychické problémy stále narůstaly. Řešení podle Walkera přineslo spáchání prvního trestného činu – vykradení banky. Podle vlastních slov loupež nijak zvlášť neplánoval. „Po činu jsem ale vždy cítil zvláštní klid,“ uvedl. „Oproti válečným operacím to bylo, jako kdybych hrál dětskou hru,“ doplnil.

Walker se tak řadí mezi ostatní americké autory, kteří své zážitky z misí v Iráku a Afghánistánu sepsali a vydali v posledních letech. Walkerův příběh je však v mnohém unikátní – svůj příběh sepsal za mřížemi a kombinuje v něm jak posttraumatický syndrom po návratu z války, tak problematiku zneužívání opiátů, které se masově šíří mezi mladými lidmi napříč Amerikou.